Soukromé a církevní školy plní ve vzdělávání stejnou roli jako veřejné školy, které financuje stát. Právo na státní dotace mají proto oprávněně, řekli odborný konzultant vzdělávací společnosti EDUin Tomáš Feřtek a Martin Čech ze Sekce církevního školství České biskupské konference. Podle nich není Česko jedinou zemí, která podporuje soukromé a církevní školy ze státních peněz, jak to prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO).
"Jakým způsobem jednotlivé vzdělávací systémy podporují ty neveřejné školy, to je v každé zemi jinak, ale tvrdit, že v žádné zemi se nepodporují z veřejného rozpočtu soukromé školství, není pravda," uvedl Feřtek. Například v Nizozemsku podle něj může soukromá škola dostávat od státu stejné peníze jako veřejná, pokud to není škola výběrová. Ředitel Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Jiří Nantl na Twitteru napsal, že veřejné financování soukromých školek a škol je celkem běžné v rámci členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Také církevní školy dostávají v různých evropských zemích v nějaké formě státní dotace, řekl Čech. Do církevních škol mohou chodit jak věřící různých vyznání, tak nevěřící. Církvím patří i řada speciálních škol. "Jsem přesvědčen, že církevní školství plní veřejnou službu jako jakékoli školství v České republice, tedy i to veřejné," podotkl.
Soukromé a církevní školy v ČR dostávají nyní peníze od státu na základě porovnání s výdaji srovnatelných veřejných škol. Nárůst rozpočtu a příjmů se tak v jejich financování promítne vždy zhruba s ročním zpožděním. V prvním roce mají nárok na 60 procent normativu. Při dobrém hodnocení od České školní inspekce stoupne v dalších letech dotace neveřejným středním školám na 90 procent a základním na 100 procent. Některé soukromé a církevní školy vybírají navíc školné, které se pohybuje zpravidla v řádu tisíců až desetitisíců korun ročně.
Dotace mohou neveřejné školy využít na neinvestiční výdaje, tedy zejména mzdy. Podle zástupců církevních a soukromých škol je přitom nespravedlivé, že učitelé v těchto školách dostávají přidáno pomaleji. Čech a Pavla Katzová ze Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska minulý týden ČTK řekli, že nová vláda by měla zajistit lepší způsob jejich financování.
Babiš dnes státní příspěvky pro neveřejné školy kritizoval. Uvedl, že jim ministerstvo školství dává 6,5 miliardy ročně. Ministr Robert Plaga (ANO) podle něj bude muset otázku jejich financování řešit. Plaga připustil, že je to otázka k diskusi.
Odebrání státní podpory neveřejným školám by podle Feřtka znamenalo z velké části jejich likvidaci. Musely by zřejmě výrazně zvýšit své školné. Feřtek upozornil na to, že mezi rodiči dětí v soukromých školách jsou plátci daní. "Není důvod, proč by jim stát neměl tak jako ostatním přispět na to, že své děti někam posílají," míní.
Podle statistik ministerstva školství pracovalo v minulém školním roce na zhruba tisícovce mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, které patří církvím nebo soukromníkům, zhruba 13 600 učitelů. Celkem je v Česku asi 155 tisíc pedagogů. Pro regionální školství bylo v letošním rozpočtu vyčleněno 94,5 miliardy korun, pro církevní školství 1,5 miliardy Kč.
