Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách stálo v uplynulém školním roce více peněz, než by muselo. Vyplývá to z analýzy fungování systému inkluze, jejíž výsledky zveřejnilo ministerstvo školství. Podle jejích autorů nefungoval ve společném vzdělávání správně princip sdílení podpůrných opatření a speciální školy čerpaly na podporu pro handicapované děti příliš peněz. Poradny také zbytečně často doporučovaly jako podpůrné opatření asistenta pedagoga, který stál celý systém nejvíc peněz.
Ministerstvo původně loni uvádělo, že výdaje pro rok 2016 budou 410 milionů korun a pro letošek jedna miliarda korun. Ve skutečnosti ale stát za inkluzi zaplatil v loňském roce 589 milionů korun a za první pololetí letošního roku zhruba 1,5 miliardy korun. V srpnu pak vláda navýšila rozpočet na inkluzi o dalších 400 milionů korun z vládní rezervy.
Zhruba 143 milionů korun šlo od ledna do srpna na podpůrná opatření do speciálních škol, kde se vzdělávají hlavně děti se středním až těžkým mentálním postižením. Zákon to umožňuje, ale podle resortu by to mělo být spíše výjimečné, protože podmínky v těchto zařízeních jsou už nastavené pro skupinové vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Krajské úřady zřejmě podle ministerstva nepochopily systém financování speciálních škol. Úřad by proto chtěl v další novele vyhlášky o inkluzi upřesnit podpůrná opatření, na která budou mít nárok žáci speciálních škol. Novelu chce resort projednat do konce roku.
Analýza také prokázala, že různé kraje a školská poradenská zařízení mají ke společnému vzdělávání odlišný přístup. Podle ministerstva je problematické, že školy a poradenská zařízení mají stejného zřizovatele. Údajně to často vede k tomu, že přiznávají vlastním žákům více podpory, čímž rostou náklady na speciální vzdělávání. Zákon navíc školám umožňuje libovolně rozhodnout o penězích na podporu pro znevýhodněné děti, pokud jim zbudou. Školy si tak údajně zvykly, že mohou tyto peníze použít například na odměny pro zaměstnance.
Autoři analýzy doporučili snížit normovanou částku peněz na podpůrná opatření pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, zejména pak peníze na asistenty pedagoga. Školy jich v uplynulém školním roce zaměstnaly na nová doporučení poraden v přepočtu na úvazky asi 3600 za 1,35 miliardy korun. V některých regionech byl podle analýzy nedostatek asistentů nebo speciálních pedagogů, ale některé poradny je údajně doporučovaly i dětem, které je tolik nepotřebovaly.
Počet asistentů na školách v posledních letech nepřetržitě roste, nejvíce je jich na základních školách. K loňskému 30. září jich tam bylo 10 800, v průměru pracovali na 0,64 úvazku. V uplynulém roce pravděpodobně přibyli další, uvedli autoři analýzy. Za jednoho asistenta na plný úvazek s platovým tarifem 21 930 korun platil stát v uplynulém školním roce 374 420 korun. Hrubý plat asistentů na celý úvazek se podle webu www.asistentpedagoga.cz pohybuje v závislosti na praxi a vzdělání od zhruba 9500 do 20 tisíc korun.
Většina zdravotně postižených a jinak znevýhodněných dětí má nárok na docházku do běžné školy od roku 2005. Peníze na podpůrná opatření, která mají vyhovět speciálním vzdělávacím potřebám handicapovaných i nadaných dětí, ale mohou školy čerpat až od loňského září, kdy začala platit nová vyhláška o inkluzi.
Proti novému nastavení inkluze se loni postavila mimo jiné Asociace speciálních pedagogů, podle níž vede k neodbornému vzdělávání handicapovaných dětí. Podle analýzy ministerstva ale nenastal žádný masivní přesun handicapovaných ze speciálních škol do běžných, a naopak se potvrdila lepší podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jejichž počet na běžných školách dlouhodobě roste.
