Školství
Inspekce: Přijímací zkoušky by neměly ověřovat znalosti z předmětů

Současné nastavení jednotných přijímacích zkoušek na maturitní obory středních škol nefunguje správně a mělo by se změnit. Řekl to náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Podle něj není v současnosti možné podle výsledků zkoušek poznat, zda bude uchazeč skutečně zvládat maturitní studium, protože testy ověřují znalosti z matematiky a z českého jazyka.

Zkoušky by se podle inspekce měly zaměřit spíše na zjištění studijních předpokladů uchazečů.

Výsledky jednotné přijímací zkoušky podle Andryse v současnosti ukazují hlavně to, jak konkrétní základní škola naučila dítě češtinu a matematiku. Neukazují ale, zda přijatí žáci mají potenciál k tomu zvládnout maturitní studium.

"Neexistuje žádný vztah mezi tím, že když jsem úspěšný v testu z matematiky mezi devátou třídou (základní školy) a prvním ročníkem (střední školy), že budu úspěšný i u maturity," uvedl Andrys. "Proto, když my přemýšlíme o jednotných přijímacích zkouškách, tak dlouhodobě doporučujeme změnit jejich obsah, neověřovat češtinu a matematiku, protože to jsou znalosti, které jsou zlepšitelné nácvikem, a doporučujeme ověřovat studijní předpoklady, protože ty jsou zpravidla neměnitelné v čase a nedají se zlepšit," vysvětlil.

Podle něj v současnosti úspěch uchazečů u přijímacích zkoušek ovlivňuje například to, zda rodiče dokážou svému dítěti zaplatit přípravný kurz. Některé nadané děti z chudších nebo méně vzdělaných rodin se tak na maturitní obor vůbec nedostanou, protože je rodiče v přípravě na zkoušky tolik nepodpoří. Pokud by se ověřovaly studijní předpoklady, byly by šance dětí z různého zázemí vyrovnanější a výsledky by lépe odpovídaly tomu, zda budou studium zvládat, domnívá se Andrys.

Studijní předpoklady by se podle něj mohly ověřovat testem, ve kterém by uchazeči měli prokázat například, že mají logický úsudek a umí pracovat s textem. Tyto dovednosti jsou podle inspekce pro úspěch ve studiu důležitější než znalosti v matematice a v českém jazyce.

Předmětově orientované přijímací zkoušky navíc podle Andryse negativně ovlivňují výuku na druhém stupni základních škol. "Nejenže se (základní školy) orientují na češtinu a matematiku a ignorují trochu vše ostatní u žáků, kteří půjdou ke zkouškám, ale zcela ignorují celou skupinu žáků, o kterých se už v šesté třídě ví, že ke zkouškám do maturitních oborů vůbec nepřijdou," řekl.

Studijní předpoklady by se podle něj mohly zjišťovat už třeba i v sedmém ročníku základní školy tak, aby i rodiče věděli, kam mají dítě ve vzdělávání dál směřovat. Podobně by mohlo fungovat i testování v druhém ročníku střední školy, po kterém by případně studenti měli mít možnost přejít i na jiný druh školy či oboru, dodal ústřední vrchní inspektor Tomáš Zatloukal.

Debatu o možných změnách v přijímacích zkouškách nedávno otevřeli i zástupci krajů. Podle nich by se pro zlepšení úrovně vzdělávání měla u zkoušek z češtiny a matematiky zavést jednotná hranice bodů pro přijetí. Poukazují na to, že narůstá počet neúspěšných maturantů. Ministr Robert Plaga (ANO) s jejich návrhem řešení nesouhlasí.