Správný učitel
Komenský, nebo Igor Hnízdo?

Jaký pedagogický přístup ke školákům je lepší? Vlídná Komenského škola hrou, nebo rákoska v rukou Igora Hnízda? Odpovídá na to autorka rozsáhlého výzkumu, psycholožka Ilona Gillernová.

Jak to tedy podle vás je? Volnost, nebo přísný řád?

Není tak důležité, co si myslím já, ale co chtějí děti. A z výsledků výzkumu jasně vyplývá, že je to přísnější řád.

Rodičovské diskuse o vzdělávání dětí v Česku přitvrzují. Vyhraňují se dvě skupiny: jedna upřednostňuje školu jako zábavu a apeluje více na hravou formu než na kvalitní obsah. Druhá - sílící - klade důraz spíše na to, co se ve škole učí, než aby se tak dělo třeba na koberci...

Je to tak. Na jednu stranu si klademe otázku, jak zajistit optimální podmínky, které by nabízely každému jedinci od šesti do dvaceti možnost se vzdělat, rozvíjet, naučit se jednat. Ale reálně to zatím funguje tak, že je nastavena jistá hlavní vzdělávací koncepce, do níž směřují téměř všechny děti, byť ne každé se do ní vejde s nadšením. Některé děti jsou zároveň rodiči plnícími si vlastní ambice tlačeny tam, kam ani nechtějí, a do toho působí různé "módní trendy", které překvapivě vstupují i do praxe.

Existence různých typů škol je ale žádoucí.

Ano, ale není stále dostatečně zdůrazněno, že každý alternativní učební styl není vhodný pro každého. To mají vědět hlavně rodiče a také se tím řídit. Umím si představit dítě, jehož rodiče se rozhodnou, že chtějí, aby chodilo do školy rádo a učitelé ho "neotravovali" věcmi, které ono dělat netouží, protože si samo nachází cíle a podněty. Z něj může vyrůst vzdělaný, úspěšný jedinec, jen k tomu prostě potřebuje volnější vzdělávací cestu. Stejně tak znám děti, které si nejlépe vedou tam, kde učitel vše přesně nalajnuje a ony vědí, co dělat a že za pět splněných úkolů je hvězdička. Mají rády jasný řád a mantinely. Jejich cesta k úspěšnosti vede zase tudy.

Řada škol se pyšní metodami, při nichž učení takzvaně nebolí. Poukazují na to, že informace najde žák na internetu, a tak není třeba je umět zpaměti. Encyklopedické znalosti se zde nenosí.

Moderní metody jsou často dobrý komerční tah, ale mnohé jsou v jádru nesmysl. Umět rychle a zpaměti násobilku je nutnost, stejně jako vybraná slova a podobně. Na tyto znalosti se napojují další věci, a už proto je třeba si základy zautomatizovat. Totéž je s cizím jazykem. Jak se naučíte slovíčka? Sednete a drtíte. Pravá genialita řady metod může tkvět v nápaditém průběhu výuky, ale hlavně v učiteli. V tom, že umí žáky pro učení nadchnout a k motivaci jim nenápadně přistrkává do cesty podněty.

* Čeho si dle výzkumu žáci na učitelích cení?

* Nepotírá se jasným úkolováním samostatnost, tvůrčí invence?

*Jsou ohledně vzdělávání představy rodičů v rozporu s přáním jejich dětí?

ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 24. SRPNA 2015.