Ministerstvo školství bude v příštím školním roce pokračovat v podpoře výuky plavání žáků základních škol, která je od loňského září povinná. Některým školám tak opět zaplatí dojíždění k bazénu a zpět. V období od září do prosince se mezi ně chystá rozdělit 25 milionů korun z rozvojového programu. O tom, kolik škol peníze získá, rozhodne úřad do poloviny září, sdělilo na dotaz ČTK tiskové oddělení ministerstva.
Školní plavání je od loňska povinné na prvním stupni ZŠ. Rozhodla o něm v minulém roce bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Děti v období mezi první a pátou třídou tak musejí ve výuce absolvovat alespoň 40 hodin plavání. O způsobu zařazení plavání do ročníků a rozvrhů rozhodují ředitelé jednotlivých škol.
Rozvojový program na podporu výuky plavání má za sebou dvě etapy. V první podpořil úřad 1080 škol, kterým přispěl na dopravu 18 milionů korun. Ve druhé etapě od ledna do června poslal do 1575 škol 38 milionů korun. V ČR je dohromady 4139 základních škol s prvním stupněm. Do budoucna plánuje ministerstvo jiné řešení úhrad za dopravu k bazénu, které by mělo být více systémové. Plavání by se mohlo podporovat například z ostatních neinvestičních nákladů, uvedl úřad.
Peníze z rozvojového programu jsou určeny pouze na dopravu žáků k bazénu a zpět. Výše příspěvku se počítá podle vzdálenosti násobené počtem cest a ministerstvem paušálně stanovené ceny za jeden kilometr. "Tato dotace může pokrýt celou úhradu za dopravu, a školy tak nebudou muset požadovat tyto peníze od rodičů žáků," řekl náměstek pro řízení sekce vzdělávání Václav Pícl. Platy instruktorů i pronájem bazénu se už dříve hradily z veřejných rozpočtů.
Většina škol v uplynulém školním roce obdržela na dopravu částky v řádech tisíců až desetitisíců korun. Na výši dotace mají vliv různé faktory, třeba vzdálenost od školy k bazénu, počet dětí a autobusů a organizace výuky. Některé školy začaly na plavání chodit loni, ale budou pokračovat i v příštím roce. Pokud měly loni například jen jednu cestu do bazénu, obdržely zatím jen menší částku a o další peníze musely požádat v další etapě programu.
Do loňska byla výuka plavání dobrovolná, podle České školní inspekce se do ní ale zapojovalo přibližně 95 procent ZŠ. Zavedení povinného plavání se dlouho odkládalo právě kvůli jeho financování.
Některým školám působilo zavedení povinného plavání potíže. Jejich ředitelé škol si stěžovali na to, že je obtížné zapracovat ho do školního vzdělávacího programu tak, aby děti nepřišly o důležitou část ostatní výuky. Zařazení povinného plavání do programu školy v přírodě by sice zabralo méně hodin, ale není přijatelné například pro některé rodiče, kteří mají málo peněz, protože by museli platit ubytování a stravu. Povinný plavecký výcvik také nesmí podle zákona zasahovat do víkendu.
