Za všechny peníze
Není VŠ jako VŠ. Tituly, které nemají váhu

Vysokoškolský titul za pár měsíců bez stresů a úmorného biflování. Takové "studium" nabízí v Česku hned několik poboček zahraničních univerzit. Stačí zaplatit... Vzdělání na takových školách ale nemá hodnotu toho českého a "studenti" za statisíce často získají jen cár papíru.

Maturanti, kteří chtějí pokračovat ve studiu a zapomněli podat přihlášku na univerzity, začínají pomalu propadat panice. Volají na různé vysoké školy a ptají se na možnost druhých kol přijímacích řízení. Někteří jsou schopni se upsat kamkoli. Jenže na to spoléhají i někteří vykutálení podnikatelé, kteří slibují mnohdy nesplnitelné.

V Česku působí kromě státních, veřejných a soukromých vysokých škol s českým státním souhlasem i takzvané pobočky škol zahraničních, které ale nikdo nereguluje. Právě na ty se časopis TÝDEN zaměřil. Za šest semestrů takového studia mohou žáci zaplatit zhruba 150 tisíc korun. Vystavený diplom má ovšem hodnotu papíru, na kterém je vytištěn. Varuje před nimi i ministerstvo školství.

Ukrajinské právo

Renata Z. z Říčan u Prahy tak dlouho přemýšlela nad budoucím studiem, až propásla termín podávání přihlášek na tradiční české univerzity. Až koncem března se proto začala poohlížet po možných variantách. Do rukou se jí dostala i nabídka pražského Mezinárodního institutu podnikatelství a práva. "Nevíte, kam na školu? Přijímáme přihlášky," lákal inzerát a sliboval mimo jiné i bakalářský studijní obor právo, po jehož vystudování bude absolvent moci používat titul Bc. (bakalář). Tady ale Renata zbystřila a uvědomila si, že něco nehraje. Právníci totiž využívají vyššího titulu Mgr. (magistr), případně JUDr. (doktor práv).

Při hledání na internetu zjistila, že nižší bakalářské studium práva žádná tuzemská právnická fakulta nenabízí a neakredituje ho ani česká Akreditační komise, která na základě platného zákona pečuje o kvalitu vysokoškolského vzdělání.

Ukázalo se, že institut je pouze pobočkou Užhorodské národní univerzity na Ukrajině a na základě tamní, tedy ukrajinské akreditace by měl vyučovat právo ukrajinské. Pokud tak skutečně činí, bude Renatě takové vzdělání v Česku k ničemu. A pokud vyučuje české právo, vzbuzuje to pochybnosti, zda vůbec v Užhorodu vědí, co se v daleké Praze děje.

Semináře o sobotách

Zmiňovaný institut přitom zdaleka není jediný, který vzbuzuje kontroverze (viz Kde si dát pozor). Pochybné pobočky zahraničních institucí spoléhají zejména na to, že mladí lidé si při výběru školy nedávají pozor. Navíc uchazeče často přesvědčují, že po absolvování nebudou mít problém s uznáním uděleného titulu, takzvanou nostrifikací. Jenže opak je pravdou.
Uznání těchto titulů bývá velmi komplikované. V Česku nostrifikují zahraniční diplomy veřejné vysoké školy, jako odvolací orgán proti jejich zamítavému stanovisku je ustanoveno ministerstvo školství, podle kterého po českých titulech touží zejména Rusové a Ukrajinci. Jejich počet přitom stále roste.

"Zaznamenáváme zejména od roku 2014 setrvalý nárůst odvolání i přímých podání žádostí; ročně se toto číslo pohybuje v řádu stovek," řekl TÝDNU Robert Plaga, ministerský náměstek pro vysoké školy.

Právě na rusky hovořící občany cílí pochybné vzdělávací instituce nejčastěji. Kvůli penězům se nebojí ani tvrdit nepravdy. Studentům po zaplacení statisíců korun a po pár posezeních na večerních sobotních "seminářích" rozdají (nejčastěji) ukrajinské diplomy a absolventy pošlou na některé z veřejných českých škol pro nostrifikaci s tím, že jakmile ji školy uznají, má absolvent vyhráno a titul v kapse.

Například pražská Otevřená evropská akademie ekonomiky a politiky (OEAEP) posílá své absolventy nostrifikovat diplomy na Fakultu podnikohospodářskou Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE).

Jen formalita

"Nostrifikace je pouze formalita," uvádí OEAEP na svých webových stránkách v ruské jazykové mutaci a rovnou nabízí absolventům předvyplněný formulář, který jen odevzdají na VŠE.

Podobně se v komunikaci s TÝDNEM vyjádřila mluvčí Akademie managementu a komunikace (AMAK) Alexa Retiznyk: "To je opravdu pouze formalita. Naši absolventi jsou velmi úspěšní u nostrifikací například na VŠE." Akademie má údajně uzavřenou smlouvu o poskytování vzdělání s ukrajinskou KROK University, kdysi se tu uvažovalo i o akreditaci české. "Jenže zdejší Akreditační komise a ministerstvo po nás stále něco chtěly. Bylo to hrozně složité a náročné. Tak si vystačíme s ukrajinskou, se kterou se hezky pracuje. Kdo chce český titul, tak prostě to vzdělání od nás nostrifikuje například na VŠE a je to," uvádí Retiznyk. Na VŠE se odvolávají takřka všechny mapované instituce. Jenže tak jednoduché to není.

Škola se od tvrzení poboček distancuje. "VŠE kategoricky prohlašuje, že uvedená tvrzení o údajné formálnosti či bezproblémovosti ‚nostrifikace' vzdělání dosaženého studiem realizovaným uváděnými subjekty nejsou pravdivá," napsala TÝDNU mluvčí VŠE Zuzana Politzerová. Dodala, že sporná povaha absolvovaného vzdělání je detailně prošetřována mimo jiné ve spolupráci s ministerstvy školství v Česku i na Ukrajině.

Návrat Sládkovičova

AMAKu se ale i přes kontroverze daří získávat nové posluchače. Nedávno se na svém webu dokonce pochlubila, že může udělovat i tituly JUDr. či PhDr. Navázala totiž spolupráci se slovenskou Vysokou školou DANUBIUS. Jde o proslulé Sládkovičovo, kde za velmi pochybných podmínek získala titul řada českých sociálních demokratů v čele s hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem či někdejším šéfem jihomoravské ČSSD Zdeňkem Dufkem. Na škole podle slovenských médií vystudovala i řada bossů tamního podsvětí.

Ministerstvo školství ale slibuje, že s nekvalitními vzdělávacími institucemi brzy zatočí. V platnost má totiž vejít nový vysokoškolský zákon, který počítá s registrací zahraničních poboček. Skončí tím praxe, kdy si vzdělávací institut mohl třeba i se smyšlenou akreditací otevřít kdokoli. "Navíc i po registraci doklady o jimi poskytovaném vzdělání nebudou automaticky rovnocenné s tuzemskými diplomy, ale budou stále podléhat nostrifikaci," řekl náměstek Plaga.