Nastupující ředitelka Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Michaela Kleňhová chce vypracovat podrobnou analýzu tvorby testů přijímacích i maturitních zkoušek, aby zjistila, proč se v nich letos vyskytly chyby, a zabránila tak jejich opakování. Přiklání se k tomu, aby se maturitní zkoušky z jazyků nadále skládaly z testu, písemné práce a ústní zkoušky. Připouští ale diskuzi o změnách v jejich organizaci. Maturita z matematiky by podle ní měla být povinná.
"V této chvíli je pro mě prioritou číslo jedna podrobné zmapování a případná revize všech procesů spojených s vlastní tvorbou testů a jejich následnou kontrolou, respektive nastavení procesů tak, aby riziko chyby bylo minimální. Na tom jsme se dohodli i s panem ministrem," uvedla Kleňhová. S ministrem školství v demisi Robertem Plagou (ANO) se sešla ve středu. O den dříve Plaga oznámil, že k 31. květnu kvůli pochybení odvolal z funkce dosavadního ředitele Cermatu Jiřího Zíku. Nová ředitelka ho nahradí od pátku.
Cermat měl letos na jaře chybu v jednotných přijímacích zkouškách, díky níž se na osmileté gymnázium dostali i dva žáci, kteří původně neuspěli. Podobná chyba pak byla i v jedné z otázek maturitního testu z češtiny. Kvůli ní musel Cermat některým žákům vystavit nová vysvědčení a nové výpisy testů.
Podle Plagy došlo zřejmě k selhání validační komise. Kleňhová nicméně upozornila, že bez podrobné analýzy zatím nelze říct, kde konkrétně chyba vznikla. Podotkla zároveň, že k selhání lidského faktoru může dojít v každé fázi vzniku testu, protože jde o poměrně složitý proces, a to jak při jeho samotné tvorbě, tak při jeho schválení i utajení až do chvíle zkoušky.
Nová ředitelka Cermatu se domnívá, že by maturita z češtiny i cizích jazyků měla nadále vedle testu obsahovat také sloh a ústní zkoušku. "Pokud má být úroveň znalosti jazyka garantované státem, pak je nutné, aby stát měl nad těmito zkouškami i určitý dohled. Je otázkou, zda a v jaké fázi je možné část tohoto dohledu přesunout na úroveň školy," řekla. Možnost případného přenastavení maturit a omezení státní zkoušky jen na didaktickou část zmínil tento týden Plaga. O přesunutí písemných prací a ústních zkoušek do škol usilují zejména češtináři.
Matematika by se podle Kleňhové rozhodně měla stát povinnou součástí maturity. Spolu se znalostí mateřského a cizího jazyka podle ní patří mezi základní gramotnosti, které by měl mít každý absolvent střední školy. "Hlavním problémem podle mě není samotná maturita z matematiky, ta je až výstupem, ale spíše nedostatečné schopnosti žáků matematiku aplikovat a řešit příklady, které nejsou přímo těmi modelovými. Základy těchto schopností by si měli žáci odnášet už ze základních škol, nicméně výsledky u přijímacích zkoušek na střední školy o tom nesvědčí," myslí si.
V diskuzích o úrovni společné části maturitní zkoušky by si Kleňhová chtěla nejdřív ujasnit, co se od maturity očekává - zda garance základní úrovně znalostí, kterou získá absolvent maturitního oboru, nebo dostatečné množství znalostí pro úspěšné studium na vysoké škole. "Obě tato očekávání jedna úroveň maturity opravdu splnit nemůže," domnívá se. Jednotná zkouška pro všechny obory bez rozdílu by podle ní měla ověřovat základní úroveň znalostí maturantů. Vyřešit by se mělo ale hlavně to, jak mohou neúspěšní maturanti následně získat střední vzdělání, aby neodcházeli ze školy nakonec pouze se základním vzděláním, dodala.
V Česku v posledních letech vzrostl podíl mladých lidí, kteří ze školy odejdou předčasně a skončí bez vzdělání. Zatímco v roce 2013 jich bylo kolem pěti procent, loni už téměř sedm. Za zhoršením výsledků jsou podle Romana Matouška z vládní Agentury pro sociální začleňování i státní maturity.
