Názor odborníků
Školy učí děti nepotřebné věci, systém potřebuje reformu

Školský systém by se měl decentralizovat, aby mohla vzniknout konkurence různých přístupů a metod ve vzdělávání. Svět se v dnešní době rychle mění a není možné jasně rozhodnout, který ze vzdělávacích přístupů je pro budoucnost nejlepší. Shodli se na tom řečníci na mezinárodní konferenci o inovacích ve vzdělávání a školství. Současné školství je podle nich třeba reformovat tak, aby připravilo děti na život ve světě plném změn.

Podle odborníků dnes školy učí děti mnoho nepotřebných věcí a naopak se stále nezaměřují na dovednosti, které budou pro úspěch v budoucnu klíčové. Těmi by měly být například kreativita, soutěživost, schopnost komunikace, spolupráce, touha objevovat různá řešení, odpovědnost a sebevzdělávání.

Ekonom Daniel Münich z Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR upozornil, že spolehlivě předpovídat, co bude, je možné zhruba na dva roky dopředu. Výsledky a přínos vzdělávání se ale ve společnosti projeví nejdříve po dvou desítkách let. Při současném tempu civilizačních změn proto není možné nastavit vzdělávací systém tak, aby vybavil dítě ve škole znalostmi na celý život. "Děti, které letos v září nastoupily do škol, se velmi pravděpodobně dožijí roku 2095, a je nutné uvažovat o tom, co asi bude pak, ne co bude příští rok," podotkl.

Studenti na vysokých školách dnes absolvují obory, které ještě před pár lety neexistovaly, řekl Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz na Vysoké škole ekonomické v Praze. Dnešní absolventi podle něj musí při hledání práce nabídnout řadu dovedností, které je škola zaměřená na teoretické znalosti nemohla naučit. V době, kdy současní absolventi začali chodit do školy, neexistovaly chytré telefony, nebyl Facebook a jen zhruba desetina lidí měla doma připojení k internetu, připomněl. Nyní má doma internet 95 procent lidí a na 100 obyvatel připadá 140 mobilních telefonů.

Každý člověk stráví vzděláváním od základní pro vysokou školu zhruba 18 let. Podle Roda je to příliš dlouhá doba na to, aby se pevně určily podmínky pro vzdělávací systém, nebo aby se okopírovala praxe z jiných zemí, které dnes ostatní považují za vzor. Nejprve by se muselo zjistit, zda budou tyto vzdělávací systémy fungovat tak dobře i za několik let.

Rod se domnívá, že pro účinný vzdělávací systém je nejdůležitější, aby dokázal vstřebávat a nabízet nejnovější informace a propojovat teorii s praxí. "Měli bychom rozhodně zohlednit to, že nejsme schopni předpovědět, jaký druh zaměstnanců bude zaměstnavatel potřebovat v roce 2031 nebo 2035," řekl. V těchto letech by měly končit na středních a vysokých školách děti, které letos v září přišly do prvních tříd.

"Lepší je nezávislý autonomní systém, než systém řízený direktivně státem," doplnil francouzský právník a prezident liberálního think-tanku IREF Jean-Philippe Delson. "Úlohou školy je naučit děti, aby se naučili fungovat jako svobodní nezávislí jedinci."