Přístup ke vzdělávání romských dětí se mění k lepšímu, myslí si Lucie Kováčová, pořadatelka konference Ještě není příliš pozdě, zaměřené na romskou integraci. Doufá, že díky inkluzivním změnám bude trend pozitivních změn pokračovat. Proces změn, které se odehrávají v českém vzdělávacím systému, hodnotil pozitivně také ředitel Domu národnostních menšin Jakub Štědroň. Na vysokých školách podle něj studují stovky Romů.
Česká republika od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007, který konstatoval neoprávněné zařazování romských dětí do praktických škol, čelí ze strany evropských orgánů i některých neziskových organizací kritice kvůli údajné diskriminaci romských dětí v českých školách.
Inkluze ve vzdělávání byla také hlavním tématem dvoudenní konference, které se dnes a ve středu na pražském magistrátu účastní více než stovka lidí z devíti evropských zemí. Sdílejí zkušenosti se vzděláváním Romů i s dalšími tématy spojenými s romskou integrací.
Ředitel Domu národnostních menšin vidí cestu ke zvýšení vzdělanosti Romů v podpoře ještě před začátkem povinné školní docházky. Aby mohli být Romové na vysokých školách, musejí být více zastoupeni na středních školách, k čemuž potřebují kvalitní základní vzdělání. K přípravě na školu mohou nejen Romům, ale i ostatním znevýhodněným dětem pomoci přípravné třídy. "Nulté ročníky byly zřízeny pro děti, které mají nějaký vzdělávací handicap. Byly z velké části myšleny právě pro Romy," řekl.
Podpora podle něj funguje dvacet let. "Já si myslím, že to produkuje výsledky. Jsou stovky Romů na vysokých školách. My to víme díky tomu, že využívají romská stipendia," hodnotil Štedroň. Po sametové revoluci bylo v tehdejším Československu podle něj maximálně patnáct romských vysokoškoláků.
