Třídy jsou přeplněné. Velký počet dětí je překážkou pro inkluzi

Hlavní překážkou vzdělávání dětí s handicapem v běžných školách je podle učitelů v současnosti velký počet žáků ve třídách. Vyplynulo to z průzkumu agentury Nielsen Admosphere, který novinářům představili zástupci školských odborů, Nadace Open Society Fund (OSF) a České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV). Podle nich se ukazuje, že se zlepšilo financování podpory společného vzdělávání, na které si učitelé dříve nejvíce stěžovali.

Většina zdravotně postižených nebo jinak znevýhodněných dětí má nárok na docházku do běžné školy od roku 2005. Čerpat peníze od státu na podpůrná opatření, která mají vyhovět speciálním vzdělávacím potřebám handicapovaných i nadaných dětí, umožnila školám vyhláška od září 2016.

Před schválením vyhlášky o inkluzi v roce 2015 se 68 procent ředitelů škol domnívalo, že na společné vzdělávání chybí peníze. V aktuálním průzkumu z konce minulého roku, kterého se účastnilo 507 učitelů a 126 ředitelů základních škol z celé ČR, to bylo 28 procent respondentů.

Inkluzi podle pedagogů nadále brzdí velká administrativní zátěž, nedostatek kvalitních asistentů a špatná metodická podpora škol od poraden. Nejčastěji pak jako překážku společného vzdělávání vnímají přeplněné třídy. Uvedlo to 66 procent dotázaných.

Administrativa spojená s podporou dětem je neúměrně zatěžující pro polovinu učitelů. S nedostatkem kvalifikovaných asistentů pedagoga se potýká 58 procent ředitelů, přičemž 26 procent považuje jejich hledání za problematické. Spolupráci s asistenty si učitelé nicméně většinou pochvalují. Kladně ji hodnotí 84 procent.

Zhruba čtyři pětiny učitelů a ředitelů by si přálo, aby jim školské poradny lépe popisovaly, jak mají s dětmi pracovat. Více než polovina ředitelů si myslí, že by se učitelé na jejich škole měli dovědět víc o způsobu práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a s jejich pomůckami.

Podle zadavatelů průzkumu se potvrdilo, že společné vzdělávání je pro většinu škol již běžnou realitou. "Devadesát čtyři procent ředitelů běžných základních škol uvedlo, že má dlouholeté zkušenosti se vzděláváním žáků s postižením a dalšími speciálními vzdělávacími potřebami," řekla Lucie Plešková z Nadace OSF. Doufá, že data poslouží ministerstvu jako podklad při plánované finanční a věcné revizi inkluze, kterou chystá ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO).

Podle ministra je inkluze v současnosti příliš drahá. Loni stála téměř dvě miliardy korun. Jen využívání asistentů pedagoga přišlo stát v loňském školním roce na 1,35 miliardy korun. Plaga nechce, aby náklady na inkluzi zasáhly do zvyšování platů školských pracovníků. Další peníze bude chtít zajistit také třeba pro vysoké školy nebo na reformu financování školství.

Podle Pleškové není možné očekávat, že by společné vzdělávání dobře fungovalo, pokud by na něj šlo méně peněz. "Byl by to zpátečnický krok," doplnila ji ředitelka ČOSIV Klára Laurenčíková.