S finančním ohodnocením za svou práci je nespokojených 63 procent akademiček a akademiků, vyplývá ze studie Sociologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ženy jsou více nespokojeny (68 procent) než muži (60 procent). S pracovními vyhlídkami, využíváním jejich schopností, hodnocením pracovního výkonu či obecně s prací jako takovou po zvážení všech aspektů jsou naopak akademici převážně spokojeni.
Průzkum se uskutečnil dotazníkovou formou mezi květnem a srpnem loňského roku. Zúčastnilo se jej 2089 pracovníků veřejných vysokých škol (1056), AV ČR (828) a dalších veřejných výzkumných institucí (205).
Nejvíce nespokojeni s finančním ohodnocením jsou pracovníci vysokých škol (67 procent), týká se to zejména asistentů, lektorů a doktorandů. Třetina respondentů dokonce zvolila možnost "velmi nespokojen/a", zatímco v AV ČR to byla šestina a v ostatních veřejných výzkumných institucích 23 procent.
Z dotázaných akademiků v AV ČR se negativně k peněžním odměnám vyjádřilo 52 procent. Výrazný rozdíl byl na AV ČR z hlediska pohlaví, nespokojených je 59 procent žen a 49 procent mužů. Na odměny si stěžovali zejména doktorandi, odborní pracovníci a vědečtí asistenti. Naopak nejspokojenější jsou vědečtí a vedoucí vědečtí pracovníci.
Na všech typech institucí jsou s financemi méně spokojeni lidé v humanitních/sociálně-vědních oborech než v přírodovědných/technických.
S pracovními vyhlídkami a využíváním vlastních schopností jsou nejméně spokojeni pracovníci veřejných výzkumných institucí, naopak v AV ČR jsou podle průzkumu v těchto ohledech vědci nejspokojenější. Stejně tomu je v případě celkového hodnocení práce. Z pracovníků veřejných výzkumných institucí si stěžovala čtvrtina, ze zaměstnanců AV ČR zhruba šestina, z pracovníků vysokých škol necelá pětina.
Hodnocení pracovního výkonu nejvíce vadí zaměstnancům vysokých škol (40 procent; 43 procent žen a 34 procent mužů) a veřejných výzkumných institucí (39 procent), v AV ČR se negativně vyjádřilo 29 procent respondentů.
Podle autorky studie Marty Vohlídalové se zdá, že pro hodnocení celkové spokojenosti s prací je klíčové to, zda zaměstnání lidem poskytuje pracovní perspektivu. "Celková spokojenost s prací také statisticky významně souvisí s pociťovanou mírou stresu a fyzického a psychického vyčerpání. Čím častěji lidé zažívají stres nebo psychické a fyzické vyčerpání, tím méně spokojenosti se svým zaměstnáním vykazují," uvedla Vohlídalová.
V AV ČR mají pracovníci zaměstnaní na plný úvazek vyšší úroveň platů ve srovnání s vysokými školami a ostatními veřejnými výzkumnými institucemi. Je v ní nejvyšší podíl zaměstnanců s hrubým měsíčním příjmem nad 30 tisíc, 40 tisíc i 50 tisíc korun. Nejčetněji zastoupeným příjmovým intervalem byl v AV ČR (29,8 procenta) i na vysokých školách (24,3 procenta) 30 tisíc až 40 tisíc korun, u dalších veřejných výzkumných institucí to bylo rozmezí 25 tisíc až 30 tisíc korun (27,6 procenta).
V nižších příjmových pásmech do 25 tisíc korun hrubého je více než třetina vysokoškolských zaměstnanců, zhruba tři z deseti pracovníků veřejných výzkumných institucí a jen zhruba pětina pracovníků AV ČR.
