Problém
Více než čtvrtina Romů navštěvuje zvláštní školy

Romské děti tvoří 28 procent žáků takzvaných zvláštních škol. Ukázal to poslední průzkum České školní inspekce. Výsledky na mezinárodní konferenci o vzdělávání romských dětí v Praze představil náměstek ministra školství Jindřich Fryč. Podle něj se sčítání bude opakovat každý rok. Je jedním z osmi opatření, která mají podpořit zařazování romských chlapců a děvčat do běžných škol. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier řekl, že Česku se zatím inkluze ve vzdělávání v dostatečné míře nedaří.

Do praktických škol - dříve zvláštních - mají chodit děti s lehkým mentálním postižením. Česko léta sklízí kritiku za to, že v nich zbytečně končívá řada romských dětí. Už v roce 2007 Evropský soud pro lidská práva odsoudil Česko za to, že přeřazením 18 Romů do zvláštních škol porušila jejich právo na vzdělání a diskriminovala je. Podle mnoha romských aktivistů i expertů se situace od té doby příliš nezměnila.

Do poslední analýzy se loni v říjnu zapojilo 478 škol, do nichž chodí aspoň pět dětí, které se učí podle programu pro lehce mentálně postižené - tedy ve "zvláštní" škole. Podle běžných osnov se vzdělávalo 41 643 dětí. Desetinu z nich tvořily romské děti, bylo jich 4278. Vzdělávání pro žáky s lehkým mentálním postižením dostávalo 14 908 školáků. Z nich bylo 4198 romských, tedy 28 procent.

"Jsou to první validní údaje, se kterými budeme pracovat," uvedl Fryč. Podle něj se ukázalo, že roste počet dětí s lehkým mentálním postižením v hlavním vzdělávacím proudu. Podotkl, že výsledky se nedají s dřívějšími zjištěními příliš porovnávat, protože vzorek škol je s dřívějšími průzkumy nesrovnatelný z pohledu kvantitativního i kvalitativního.

Podle Dientbiera je z dat zřejmé, že v Česku se začleňování romských dětí do běžných škol stále dostatečně nedaří. "Podle studií má dětská populace bez ohledu na etnicitu či rasovou příslušnost stejné předpoklady pro vzdělávání. Pokud je nějaké etnikum zjevně víc zastoupeno v těch ne zcela plnohodnotných vzdělávacích programech, tak je vidět, že je v systému něco špatně," řekl Dienstbier.

Podle něj by se znevýhodněné děti měly zařadit do hlavního proudu vzdělávání, měly by tam pak dostat pomoc podle svých potřeb. "Pokud to nevyřešíme, budeme sociální problémy přenášet na další generace. Je to nepřijatelné z hlediska lidských práv, ale i neracionální pro společnost," dodal ministr.

Podle Fryče ministerstvo školství vypracovalo plán, který na verdikt evropského soudu reaguje. Obsahuje osm opatření. Vedení pravidelné statistiky patří mezi ně. Analýza se bude opakovat vždy na podzim. Výsledky by ministerstvo mělo mít v prosinci.

Mezi další kroky patří i změna diagnostikování dětí. Podle Dienstbiera by se měl brát ohled třeba na to, že děti neměly doma dost podnětů a nemohly se rozvíjet. Nedostatky by pak pětiletí mohli dohnat v mateřské škole. Počítá se totiž s tím, že by její poslední rok byl povinný. Změnit by se měl i přístup ke znevýhodněným žákům. Nově by se na ně nemělo pohlížet jako na postižené, ale jako na děti se speciálními vzdělávacími potřebami.