Výuka praktických technických dovedností by měla zůstat nepovinná a o způsobu jejího začlenění do rozvrhu by měly rozhodovat samy školy. Řekli to tři odborníci na kariérové vzdělávání, kteří se podílejí na připravovaných úpravách v učebních plánech škol. Podle nich je pro budoucí prosperitu státu důležitější, aby škola v dětech posilovala dovednosti, jako je schopnost učit se, plánovat nebo mít nápady, spíše než znalosti a vědomosti jako dosud.
Pro zavedení povinného předmětu s názvem Technika, ve kterém by se děti učily například pracovat s různými nástroji či materiály, se nedávno vyslovil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj je to třeba, aby měly české firmy řemeslníky. Prosadit to chce také třeba Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Podle Michala Parláska z Informačního vzdělávacího střediska v Plzni nebo koordinátora české pobočky evropské sítě na podporu kariérního poradenství Euroguidance Petra Chaluše, kteří se podílejí na přípravě změn ve vzdělávacích plánech, by ale rozvíjení praktických technických dovedností mělo zůstat nepovinné. V rozvrhu by se podle nich měl vytvořit spíš prostor pro procvičování takzvaných měkkých dovedností, jako je schopnost spolupráce či komunikace.
"Budoucí ekonomika bude stát na kreativních, vědecky a kriticky myslících, sociálně zdatných lidech," řekl Chaluš. Technické činnosti by se proto podle něj neměly učit ve zvláštním předmětu, nýbrž by se měly začlenit do výuky přírodních věd či matematiky.
Chaluš varoval, že by snaha připravit co nejvíce pracovníků pro technický provoz mohla ohrozit ekonomický rozvoj ČR. "Predikce budoucího světa práce nás vedou k tomu, že lidé by se měli vzdělávat co nejvíce, co nejdéle a v co nejširším kontextu. Měli by se naučit sebevzdělávat, mít co nejvíce prostoru pro sebereflexi vlastního rozvoje, dovedností a životních plánů," řekl.
"Myslím si, že by bylo kontraproduktivní povinně do technické výuky nutit všechny bez rozdílu, protože si jednou v budoucnu třeba budou potřebovat složit nábytek z IKEA," doplnil Parlásek. Podle něj si lidé dokážou poradit i bez předmětu Technika, když se naučí vyhledávat informace a řešení různých situací. Technickým činnostem ve škole by se měli věnovat především žáci, kteří se zajímají o techniku, dodal.
Podobně se vyjádřil ředitel Krajského centra vzdělávání v Plzni Lukáš Vlček. "Jsem přesvědčený, že znalosti a technické dovednosti nejsou to hlavní, co má škola poskytovat. Myslím, že by mělo jít o zaměření na obecné kompetence (schopnosti) a v rámci těch umožňovat získávat znalosti a dovednosti, které žáka zajímají," řekl.
Parlásek upozornil rovněž na to, že ne každá škola má možnosti a podmínky pro zavedení podobného předmětu, jako byly dříve dílny. "Proto by mělo zůstat rozhodnutím školy, kolik prostoru pro technické vzdělávání bude schopna vyčlenit," uvedl.
Požadavek zavedení předmětu Technika v základních školách je jedním z prvních příspěvků do debaty o úpravách rámcových vzdělávacích programů (RVP), kterou chce ministr školství Robert Plaga (ANO) zahájit na konferenci 28. února. Takzvané RVP v roce 2005 nahradily dřívější osnovy a určují obsah učiva ve školách. O nutnosti jejich modernizace se mluví od roku 2016. Podle České školní inspekce jsou jejich obsahy přeplněné, Plaga již dříve uvedl, že by je chtěl "provzdušnit". Přípravu změn řídí Národní ústav pro vzdělávání, který patří pod ministerstvo školství.
