Studie
Způsob přijímání na SŠ nejspíš nemá vliv na úroveň vzdělávání

Způsob přijímání dětí na střední školy zřejmě nemá vliv na kvalitu výsledků ve vzdělávání. Vyplývá to ze studie Parlamentního institutu, kterou s jeho souhlasem na internetu zveřejnil prezident Pedagogické komory Radek Sárközi. Potvrdil to sekretariát Parlamentního institutu.

Studie srovnávala různé vzdělávací systémy v Evropě s tím, jak děti z daných zemí uspěly v mezinárodním testování PISA. Nezjistila přitom souvislosti mezi podobou přijímacích zkoušek spolu s maturitou a dosaženými znalostmi žáků.

Politici i odborníci v Česku v současnosti upozorňují, že je třeba zvýšit kvalitu vzdělávání na českých školách. Poukazují na to, že u státních maturit letos na jaře propadlo 36,2 procenta středoškoláků. Asociace krajů by proto chtěla zavést jednotné minimum bodů u přijímacích zkoušek do maturitních oborů. Podle hejtmanů by to mohlo zvýšit úroveň vzdělávání. Ministr školství Robert Plaga (ANO) však již avizoval, že s tím nesouhlasí. Dnes svůj postoj bude vysvětlovat na jednání krajské tripartity.

Parlamentní institut vytvořil na poslanecký dotaz studii, ve které popsal způsob přechodu mezi základním a středním vzděláváním a podobu ukončení střední školy v sedmi evropských státech. Vybral Finsko, Švédsko, Německo, Polsko, Rakousko, Francii a Velkou Británii. Školské systémy těchto zemí mají různou strukturu, kterou institut porovnal s výsledky mezinárodního testování žáků PISA, jenž posuzuje úroveň dosažených znalostí. Ukázalo se, že systémy s podobným přístupem k přijímacím zkouškám či k maturitě nevykazují stejnou kvalitu vzdělávání.

Institut uvedl, že ve studii nezjistil podstatnou závislost mezi podobou přijímacích zkoušek spolu s maturitami a výsledky PISA. "Velká Británie s masivním několikerým centrálním testováním dosáhla velmi podobných výsledků jako Německo, kde centralizované testování prakticky neexistuje," píše se v analýze.

Autoři studie se zaměřili také na srovnání Finska a Švédska, které mají jako severské země podobné kulturní podmínky. Zatímco Finsko se ale v mezinárodním testování PISA v roce 2015 umístilo na pátém místě, Švédsko skončilo na 28. pozici, tedy přesně před Českou republikou. V obou zemích přitom neexistují víceletá gymnázia a studenti se rozdělují kolem 15. roku věku na střední školy především podle prospěchu ze základní školy. "Přestože tedy používají stejný způsob výběru studentů na střední školy, jejich skóre v PISA je značně rozdílné. Tento rozdíl tedy zřejmě nesouvisí se způsobem výběru na střední školy," uvádí studie.

Maturity ve Finsku a Švédsku se liší - v první zemi je plošná státní zkouška a v druhé maturita neexistuje, studenti pouze dostanou poslední vysvědčení. Autoři analýzy nicméně upozornili, že testování PISA zkoumá studenty ve věku zhruba 15 až 16 let. "Vliv maturity na jejich výsledky by tak musel být značně zprostředkovaný, tedy projevovat se na nich nepřímo přes ovlivnění celého vzdělávacího systému," konstatovali.

Uchazeči o studium na maturitních oborech v Česku skládají od jara 2017 jednotné přijímací zkoušky, a to z češtiny a matematiky. Výjimkou jsou umělecké obory, na které se dělají talentové zkoušky. Bodová hranice nutná pro přijetí centrálně stanovena nebyla, rozhodují o ni sami ředitelé škol. Na konci studia čekají středoškoláky státní maturity.

V současnosti je povinná státní maturita z češtiny a jako druhý předmět si mohou středoškoláci zvolit matematiku nebo cizí jazyk. To se v letech 2021 a 2022 má změnit, protože matematika začne být postupně povinná téměř pro všechny obory. Právě z matematiky přitom v současnosti propadá nejvíc maturantů, v letošním testu to bylo 22,3 procenta těch, co si ji vybrali. Plaga i proto již dříve oznámil, že by chtěl současnou podobu maturit upravit. O možných změnách nyní dle tiskového oddělení ministerstva jedná se školskými asociacemi, odborníky z terénu i zástupci politických stran.