Dosud se politici přeli, koho na Hrad zvolit. Teď se hádají, jak to vlastně udělat. Senát ovládaný ODS chce tajnou volbu, sněmovna veřejnou. Pře může skončit patem. Důležitou roli bude mít během volby šéf sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD), který bude společnou schůzi parlamentu řídit.
"Mým cílem je prosadit jako první volbu veřejnou," řekl Miloslav Vlček serveru TÝDEN.CZ. A právě to může vyvolat pat. Proč? Zatímco při zamítnutí tajné volby jednací řád sněmovny odkazuje na volbu veřejnou, při opačném postupu (veřejná volba navrhovaná jako první) žádný další krok jednací řád nenabízí.
"Ale nevím, jaké rozhodnutí padne na společné schůzce organizačních výborů sněmovny a Senátu. V žádném případě ovšem dohadování o způsobu nezablokuje vlastní prezidentskou volbu," míní Vlček. Klíčová schůzka je svolána na dnešní večer.
Tápou i právníci
Rozhodování, jak při společném zasedání obou komor parlamentu postupovat, neusnadňují volitelům ani právní experti. Zásadní rozpor je rozděluje především v interpretaci pojmu společná schůze.
"Postrádá logiku, aby na společné schůzi Senátu a sněmovny každá komora hlasovala o procedurálních záležitostech volby prezidenta zvlášť," říká Jiří Hřebejk z katedry ústavního práva Univerzity Karlovy. Tedy: nechme hlasovat o podobě hlasování poslance a senátory najednou a rozhodne prostá většina (v případě účasti všech volitelů stačí k prosazení tajné či veřejné volby 141 hlasů).
| Linie, kterými se mohou při volbě poslanci a senátoři řídit |
1) Obě komory odsouhlasí tajnou volbu. Veřejná spadne pod stůl.
2) Neprojde volba tajná, a tak budou poslanci a senátoři volit prezidenta veřejně.
3) Miloslav Vlček navrhne jako první veřejnou volbu a ta projde. 4) Vznikne mix dvou variant. Senátoři budou volit tajně, poslanci veřejně. |
Jenže tu zatím nemají garantovanou ani příznivci tajné volby, ani ti, co si přejí veřejnou volbu. Rozhodující slovo budou mít v tomto ohledu komunisti. Jejich postoj je zatím nejasný.
Jednaosmdesát senátorů by však při takovém postupu bylo v početní nevýhodě. „Každá komora by si měla zachovat nezávislost, a proto by měla i o proceduře volby zvlášť hlasovat Poslanecká sněmovna a zvlášť Senát," oponuje právník Jan Kysela. Tedy: rozhodnutí o volbě veřejné či tajné musí posvětit prostá většina přítomných poslanců a zároveň prostá většina přítomných senátorů. Při obsazení všech poslaneckých a senátorských židlí to znamená „ano" od 101 poslanců a 41 senátorů. A právě s jednačtyřiceti senátory kontroluje horní komoru parlamentu ODS. Pokud bude Topolánkova strana chtít v Senátu prosadit tajnou volbu, nikdo jí v tom nedokáže zabránit.
Jedni tajně, druzí veřejně
Existuje tak možnost, že si každá komora bude hlasovat po svém. Senátoři tajně a poslanci veřejně. "To postrádá veškerou logiku. Jednou je to společná schůze, a tak by vlastní volba měla být shodná u obou komor parlamentu," tvrdí Hřebejk. Kysela sice přikyvuje, ale zároveň upozorňuje na to, že neexistuje mechanismus, který by zabránil poslancům v rozhodnutí, že budou volit jiným způsobem než senátoři.
Nastat by tak mohla komická situace - senátoři mizí na tajné hlasování do volební místnosti, zatímco poslanci zvedají ruce pro svého kandidáta na židli ve Španělském sále Hradu.
"Tím by mohlo dojít ke zpochybnění souběžného hlasovacího aktu. V takovém případě totiž těžko můžeme mluvit o společné schůzi," říká Jan Kysela. Podle Kysely by tak Vlček měl fakticky společnou schůzi rozpustit. A na něm by bylo i vyhlášení náhradního termínu prezidentské volby.
FOTO: ČTK
