Evropská komise ke konci září Česku proplatila 48,8 procenta dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 304,8 miliardy korun z celkově přidělených 624 miliard korun. Smluvně zajištěno má Česko 570 miliard korun, tedy 91 procent. Vyplývá to z údajů ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které je za čerpání dotací zodpovědné. Podle analytiků se čerpání proti minulému programovému období zlepšilo a Česko by tentokrát nemuselo nic vracet, rychlost čerpání má však negativní vliv na kvalitu projektů.
Letos komise Česku zatím proplatila 72,2 miliardy. Za celý loňský rok Česko vyčerpalo 87 miliard korun, předloni to bylo 80,5 miliardy korun.
"Na průběžných číslech je vidět, že se blížíme k úspěšnému ukončení tohoto programového období. Dobrou zprávou také je, že všechny české programy splnily i v roce 2020 takzvané pravidlo N+3, což znamená, že z poskytnutých evropských peněz nebudeme muset nic vracet," uvedla náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů Daniela Grabmüllerová.
Pravidlo N+3 znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. Současné programové období fakticky začalo až v roce 2015, kdy ho Evropská komise schválila. Skončí v roce 2023. Za loňský i předloňský rok nemusela Česká republika vracet nic. V minulém programovém období musela ČR vrátit 26,4 miliardy korun z celkově přidělených zhruba 700 miliard.
"Aktuální tempo čerpání evropských dotací je dostatečné k získání všech peněz ze současného programového období. Ve srovnání s předchozím programovým obdobím si Česká republika vede lépe. Stále však přetrvávají rozdíly mezi úspěšností jednotlivých operačních programů. Rovněž lze pochybovat o přínosech některých realizovaných projektů," sdělil analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Preference projektů s největšími přínosy
Rychlejší čerpání evropských peněz má však podle něj v některých případech negativní vliv na kvalitu projektů. "Bohužel je snadné čerpat dotace na různá školení, která přinášejí diskutabilní efekty. Naopak realizovat výstavbu dopravních komunikací je výrazně obtížnější," podotkl Křeček. Jak dále uvedl, při čerpání evropských peněz bychom si neměli ulehčovat práci a vybírat nejsnáze realizovatelné projekty. Preferovány by měly být projekty s největšími přínosy, které obnoví hospodářský růst v zemi.
Analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda uvedl, že si Česko polepšilo i v porovnání s ostatními evropskými zeměmi. "Aktuálně lépe než ČR čerpá evropské dotace 13 zemí. V uplynulých letech přitom Česko patřilo mezi nejhůře čerpající státy. Existují však určité rezervy. Stále totiž lze nalézt země, které mají přidělen celkově větší absolutní objem evropských peněz, a přitom mají proplacen jejich vyšší podíl než ČR. Jde o Polsko, Francii či Portugalsko," sdělil Kovanda.
Za příznivou označil skutečnost, že Česká republika letos v tempu proplácení dotací předstihla například i Německo, za kterým dlouhodobě zaostávala. Za riziko označil překotné dočerpávání v závěru období, podobně jako v roce 2015. "To bylo leckdy čerpání pro čerpání. Dotace tak často dostaly projekty, které by takto být financovány nemusely nebo neměly. Vláda by nyní měla použít část peněz, které ještě čerpat lze, k podpoře zotavení ekonomiky po koronavirové krizi," dodal Kovanda.
