Výběrové řízení
Služební zákon v praxi: komise nenachází vhodné šéfúředníky

Nikdo z uchazečů o funkci náměstka ministra vnitra pro státní službu a personálního ředitele sekce státní služby nesplnil kritéria výběrového řízení. Konstatovala to komise, která má výběr lidí na tyto klíčové pozice na starosti. O post náměstka měli zájem tři lidé, personálním ředitelem chtěl být jeden člověk. Pohovory s kandidáty se ale neuskuteční a tendr končí, informoval mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka. Ministerstvo podle něj vládě co nejdřív předloží podklady pro opakované výběrové řízení.

Služební zákon, který má odpolitizovat státní správu, byl dlouhodobým dluhem české legislativy. Původně návrh nynějšího kabinetu počítal s generálním ředitelstvím státní služby jako koordinačním orgánem státní správy. Nakonec byla po politických neshodách schválena varianta, že většina kompetencí ředitelství připadne ministerstvu vnitra, kde vznikne funkce náměstka pro státní službu, která byla označována za klíčový post.

Výběrová řízení na obě funkce byla vypsána 27. listopadu. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) uvedl, že jméno náměstka ministra vnitra pro státní službu má být známé do konce roku, nejpozději do poloviny ledna toho příštího. Kabinet minulý měsíc stanovil konkrétní předpoklady a požadavky pro přijetí na tento post a určil výběrovou komisi, která má vládě doporučit tři jména. V komisi jsou dva nominanti ČSSD, dva z ANO a jeden za lidovce.

Mezi podmínkami, jež musí kandidát na funkci náměstka ministra vnitra pro státní službu splnit, je mimo jiné to, že v uplynulých osmi letech vykonával nejméně čtyři roky praxi ve vedoucí funkci ve správním úřadu, územním samosprávném celku, instituci EU, mezinárodní organizaci nebo vykonával obdobné činnosti jako uvolněný člen zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností. Kandidát by také měl umět anglicky, francouzsky nebo německy, mít bezpečnostní prověrku aspoň na stupeň "důvěrné" a čisté lustrační osvědčení. Podmínek je ale víc.

Prezident Miloš Zeman zákon o státní službě v říjnu vetoval, ale poslanci jeho veto přehlasovali. Obrátil se proto na Ústavní soud. Nevadí mu však nahrazení generálního ředitelství státní služby funkcí náměstka. Tvrdí, že současná podoba zákona nepovede k odpolitizování státní správy, a vadí mu, že počítá s takzvanými politickými náměstky ministrů.