Sněmovna schválila reformu policie. Přidá jí pravomoce

Sněmovna dnes schválila nový zákon o policii. Od příštího roku by měl dát policejnímu sboru nové pravomoci a zároveň jej zbavit některých současných povinností. Do roku 2012 by podle normy měla vzniknout krajská ředitelství policie ve všech čtrnácti krajích. Zákon posoudí ještě Senát a prezident.

Pravomoci policie by se měly rozšířit například o možnost vypnout telekomunikační spojení v případě bezpečnostní hrozby, která by mohla způsobit větší škodu než pět milionů korun. Při pátrání by měli policisté přístup k údajům o telefonátech, použití platebních karet nebo o poskytnutí lékařské péče.

Exministr vnitra a poslanec sociální demokracie František Bublan je toho názoru, že se reforma policie schválila příliš brzy. "Ten zákon se udělal příliš rychle a policie si přitom ještě nesedla po změnách, které přinesl nový služební zákon byl spousta odchodů a teď tedy další taková nejistota," uvedl pro on-line deník TÝDEN.CZ. "Bojím se dalších odchodů," postěžoval si.

"Určitě nejsem proti 14 krajům, ale vadí mi, že policejní prezident už na ně nebude mít ekonomickou páku, protože krajská policejní ředitelství budou samostatnou policejní jednotkou s vlastním rozpočtem," dodal.

Co jsem si přál, to prošlo

Ministr vnitra Ivan Langer to vidí opačně. "Nový policejní zákon umožňuje historicky největší, nejrozsáhlejší a nejkomplexnější proměnu police od 90. let. Přináší novou organizační strukturu a nový model ekonomického řízení a já jsem přesvědčen, že to jsou změny, které policie potřebuje," řekl a dodal: "To, co prošlo, je to,co jsem si přál a jsem spokojený."

Policisté by mohli vstupovat do prostor živnostenských provozoven, pokud budou mít důvodné podezření, že se tam skrývají hledané osoby. Nový zákon jim také umožní používat elektrické paralyzéry. Jejich použití přitom OSN označila za formu mučení. Sněmovna ale oproti vládnímu návrhu možnost použití paralyzéru zpřísnila. Policista by s ním mohl zasáhnout pouze v případě, že ostatní donucovací prostředky selžou.

Nový zákon také částečně mění podobu inspekce policie, která kontroluje a vyšetřuje přestupky policistů. Šéfa inspekce by v budoucnu měla jmenovat vláda. Až dosud bylo jmenování vedení inspekce výlučně v rukách ministra. Zákon také počítá se zřízení krajských policejních ředitelství v regionech, kde doposud chyběly. Vzniknou sloučením okresních ředitelství policie. Krajská policejní ředitelství nejsou ve Zlínském, Olomouckém, Pardubickém, Libereckém a Karlovarském kraji a na Vysočině.

Reforma má také policii ulehčit od některých povinností, které přímo nesouvisí se zajišťováním veřejné bezpečnosti. Doručovat by například již neměla úřední písemnosti. Policisté by také již nemuseli zajišťovat dohled na velkých sportovních akcích, například na fotbalových utkáních. Postarat by se o něj měli pořadatelé. Policie by vstoupila na stadion a zasáhla až v případě, kdy by organizátoři situaci nezvládli a zdraví účastníků akce by bylo ohroženo.

Vládní návrh počítal také s tím, že policie nebude asistovat soudním exekutorům, pokud si ochranu při exekuci budou moci zajistit sami. Sněmovna nakonec toto ustanovení ze zákona vypustila. Policie bude muset vyhovět exekutorům, kteří kvůli obavám o své zdraví či život o asistenci požádají. Pokud si ale bude moci exekutor zajistit ochranu jinak, bude policii muset uhradit náklady za její pomoc.

V balíku změn, které tvoří policejní reformu, je i zvýšení pokuty za některé přestupky proti veřejnému pořádku. Sněmovna ale schválila mírnější nárůst pokut, než jaký navrhovala vláda. Na návrh předsedy ústavně-právního výboru Marka Bendy (ODS) by se pokuty u většiny přestupků měly zvýšit ze současných 1000 korun na 5000 korun. Dvacetitisícová pokuta, se kterou počítala vláda, by zůstala jen u nejvážnějších přestupků. Pokutu za porušení veřejného pořádku může dostat například člověk, který neuklidí výkaly po svém psovi, ruší noční klid nebo neuposlechne pokynů policisty.

Ilustrační foto: Lucie Pařízková