Sněmovna zahájila proces schvalování přímé volby prezidenta

Sněmovna zahájila proces schvalování vládního návrhu na zavedení přímé volby prezidenta. Už první kolo projednávání naznačilo, že tato ústavní novela nebude přijata beze změny prezidentových pravomocí, kterou požaduje opoziční ČSSD. Vládní koalice potřebuje její podporu v obou komorách parlamentu, protože sama nemá ani ve sněmovně nezbytnou ústavní většinu. Návrh však přesto poslali poslanci k projednání do výboru.

Vláda žádnou úpravu kompetencí hlavy státu nenavrhla. "Koalice není přesvědčena, že je nutné měnit pravomoci prezidenta," uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Argumentoval tím, že podobné modely fungují v Rakousku či na Slovensku.

ČSSD naopak považuje úpravu pravomocí hlavy státu za potřebnou. Prezident by podle jejího zástupce Jeronýma Tejce měl mít právo jmenovat i vedení Nejvyššího správního soudu bez souhlasu vlády, stejně jako u představitelů Nejvyššího soudu. Bankovní radu ČNB by měl ale naopak jmenovat se souhlasem Senátu v podobném režimu, v jakém nyní jmenuje ústavní soudce.

Sociální demokraté požadují také zavedení trestní odpovědnosti prezidenta, který by měl být lidmi volený i odvolatelný, a prodloužení jeho funkčního období z pěti na šest let. Zdůvodňují to tím, že pokud by byl prezident volen při komunálních či krajských volbách, stát by tak ušetřil kolem jedné miliardy korun na volebních nákladech.

Vládní novela ústavy má podle Pospíšila ambici změnit pouze mechanismus výběru hlavy státu, kterou by do budoucna místo členů parlamentu mohli vybrat všichni voliči podobným systémem, jakým volí senátory. Kandidáta na prezidenta by mohl navrhnout každý plnoletý občan, pokud jeho návrh podpoří petice alespoň 50 tisíc občanů starších 18 let. S návrhem by mohlo přijít také alespoň dvacet poslanců či deset senátorů. Přímou volbu hlavy státu by vyhlašoval předseda Senátu. Vyhlásit by ji měl nejpozději 90 dnů před jejím konáním.