Velvyslanec při NATO
"Současné Rusko sází čím dál víc na nevojenské prvky"

Odpovědí na riziko hybridních hrozeb je posilování odolnosti systémů i lidí, řekl český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý. NATO se jako vojensko-politická organizace nezaměřuje primárně na sféru dezinformací nebo propagandy, podle Šedivého je však potírání jejich vlivu na společnost stejně důležité jako zvyšování odolnosti materiální infrastruktury nezbytné pro fungování státu. Fakt, že Rusko stále častěji využívá nevojenské hybridní metody, vnímá Šedivý jako potvrzení toho, že Moskva si uvědomuje sílu vojenských záruk, jež NATO poskytuje svým členům.

Obrana proti hybridním útokům, ať už přijdou odkudkoli, vyžaduje dobrý zpravodajský přehled a kvalitní experty, kteří jsou připraveni na konkrétní hrozbu reagovat, uvedl Šedivý. "Pak je tu otázka dlouhodobého zodolňování vůči těmto hrozbám. V materiální rovině jde o zajištění základních funkcí pro přežití, a to i pod silným tlakem nebo během rozsáhlé krize: veřejný pořádek, potraviny, základní lékařské péče, dodávky energie, prostředky komunikace vlády s občany. Velice dobře to před dvěma roky zpracoval vládní Audit národní bezpečnosti," řekl.

"Druhá, nemateriální otázka je neméně důležitá, zde se bavíme o odolnosti vůči propagandě, vůči snahám podkopat základní hodnoty demokracie, oslabit důvěru občanů ve státní instituce a radikalizovat debaty ve společnosti," řekl v Praze Šedivý. "Odolnost zde se týká rozvoje intelektuálních schopností a občanského vědomí, a to již od školního věku, výchova ke svobodnému, poučenému myšlení, rozvoj internetové nebo mediální gramotnosti, tedy ověřování informací a způsobilost rozlišit fakta od lží," uvedl.

Šedivý připustil, že NATO přímo nezasahuje do aktivit, jež se odehrávají ve virtuálním světě. To je odpovědnost jednotlivých států. Na poli sdílení zkušeností z kybernetické bezpečnosti a boje proti šíření dezinformací spolupracuje Aliance hlavně s EU. "Toto je přesně ta oblast, kde máme asi nejslibnější spolupráci s Evropskou unií, a to ve smyslu výměny informací, koordinace našich různých aktivit," řekl velvyslanec. Připomněl unijní tým expertů, kteří se zabývají dezinformacemi šířenými Ruskem, nebo Evropské centrum excelence pro boj s hybridními hrozbami v Helsinkách. "Dlužno dodat, že Česká republika je v tomto aktivní a jsme vnímáni pozitivně," dodal.

Hybridní metody boje podle Šedivého nejsou novinkou posledních let. Za typickou hybridní operaci označil například aktivity Sovětského svazu kolem obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Současné Rusko podle něj využívá ve své strategii čím dál více nevojenské prvky i kvůli tomu, že NATO dalo jasně najevo, že je připraveno chránit své členy podle principu kolektivní obrany. Aliančním zemím zajišťuje pomoc spojenců v případě, že budou napadeny.

"V Moskvě si velice dobře uvědomují obranné garance, které zdůraznily konkrétní, i když uměřené kroky NATO v posledních letech, zejména posílení vojenské přítomnosti v Pobaltí. To ukazuje, že kolektivní obrana je z politického i vojenského hlediska věrohodná," řekl. Varoval ale před jednostrannou fixací na Rusko. Militantní islamismus a jím inspirovaný terorismus vytvářejí velice reálnou a bezprostřední hrozbu, jež se týká i Ruska. "Aliance by se nebránila obnovení spolupráce s Ruskem na problémech společného zájmu. Podmínkou ale je vyřešení situace kolem Ukrajiny v souladu s mezinárodním právem," zdůraznil.