Zmrazení platů soudců v letech 2008 až 2010 není protiústavní. Návrh směřující proti němu zamítl Ústavní soud. Podal jej Městský soud Brno, podle kterého jde o nepřípustný zásah do soudcovské nezávislosti. Důležitým atributem nezávislosti je podle Městského soudu i právo na materiální zajištění.
Podle ústavního soudce zpravodaje Miloslava Výborného je podstatné to, že se skutečné příjmy soudců nesnížily. "Opatření nemělo charakter ani dočasného, ani trvalého snížení hmotného zabezpečení soudce," uvedl Výborný. Soudcům pomohla zvýšit čisté příjmy například daňová reforma. Proto zmrazení nelze hodnotit jako protiústavní.
ČTĚTE TAKÉ: Nástupní mzdy se propadly až na úroveň z roku 2007
Venčení pejska z jedoucího auta není dobré, rozhodl soud
Výborný ale naznačil, že případné cílené snížení platů nebo odnětí některé složky platu bez další náhrady by nejspíš protiústavní bylo. "Pravdou je, že nejen v tomto nálezu, ale i v těch předchozích je zcela jasně řečeno, že odnímání platů soudcům, s výjimkou zcela výjimečných případů, v úvahu nepřichází," uvedl Výborný.
"Zvláště to platí, pokud by se ukázalo, že takováto zásadně nepřípustná restrikce zasahuje toliko nebo především příjmové poměry soudců, a nikoliv současně příjmy jiných 'služebníků' státu," stojí v nálezu, k němuž zaujali odlišné stanovisko soudci Vlasta Formánková a Vladimír Kůrka a oba místopředsedové soudu Pavel Holländer a Eliška Wagnerová.
U Ústavního soudu přitom leží další návrh Městského soudu v Brně proti čtyřprocentnímu snížení soudcovských příjmů, které letos přinesla další změna zákona. Výborný ale nechtěl ani naznačit, jak se Ústavní soud k návrhu postaví. "Nebylo by to správné ani soudcovské," uvedl Výborný. Každý návrh je podle něj třeba hodnotit samostatně a s ohledem na vývoj skutečných příjmů soudců.
Zastavení růstu platů je součástí zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, jímž chtěla vláda Mirka Topolánka zastavit zadlužování země. Týká se soudců okresních, krajských a vrchních soudů a také členů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.
V řízení před Městským soudem se jeden z jeho soudců domáhal zaplacení částky 3900 korun, což jsou peníze, o které přišel kvůli zmrazení platů jen za leden 2008. Městský soud řízení přerušil a předložil ÚS návrh na zrušení části zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Dnešní verdikt však přijal bez dalších výhrad. "Městský soud v Brně jakožto navrhovatel dnešní rozhodnutí Ústavního soudu plně respektuje," uvedla mluvčí Gabriela Stočková.
Trojnásobek průměru
Zmrazení soudcovských příjmů platí do konce letošního roku. Pro výpočet platu se do té doby používá platová základna aktuální k 31. prosinci 2007. Za normálních okolností činí platová základna trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok. Na konci roku 2007 to bylo 56 847 korun.
Z tabulek, které předložilo ministerstvo spravedlnosti, vyplývá, že skutečné příjmy soudců se v roce 2008 i přes zmrazení mírně zvýšily. Městský soud ale oponoval, že příčinou zvýšení byly změny v daňové oblasti, a proto se týkalo jen čisté mzdy.
Ústavní soud se již v několika starších sporech o mzdy postavil na stranu soudců, a to především když šlo o 13. a 14. platy. Zásah do finančního zabezpečení soudců musí být podle starších nálezů odůvodněn výjimečnými okolnostmi, například tíživou ekonomickou situací státu, a nesmí být výrazem svévole.
Na druhou stranu v roce 2007 Ústavní soud zamítl návrh směřující proti zmrazení růstu soudcovských platů v letech 2003 a 2004. Zmrazení bylo odůvodněno hospodářskými obtížemi po povodních. Ústavní soudci tehdy naznačili, že soudci nemají nezpochybnitelné právo na pravidelný růst mezd.
Foto: ČTK, Robert Sedmík
