Spása vagabundů. Jihočeská "matka Tereza"

Domácí
20. 9. 2016 06:01
Anna Zavadilová.
Anna Zavadilová.

Anna Zavadilová z Českých Budějovic se ve vlastním domě stará o bezdomovce. Jsou vážně nemocní, těžce závislí na alkoholu, psychicky labilní. A stát ani nikdo jiný se o ně postarat nechce nebo nedokáže.

Jedním z takových bezdomovců byl například šestapadesátiletý Rostislav Dittrich. Invalida bez nohou, přejel mu je vlak. Těžký alkoholik. Ještě loni v prosinci žebral u českobudějovické hlavní pošty o cigarety. Spal přikrytý dekou na invalidním vozíku v parku nebo u teplovodního potrubí, případně ho zahříval jeho pes.

"Nemůžu říct, že by mi ho bylo líto, to není to správné slovo. Prostě mi připadalo nemorální a nedůstojné, aby člověk v takovém stavu přežíval v dnešní společnosti v Budějovicích na ulici," říká Zdeněk Pumpr z Českých Budějovic. Chtěl invalidovi na vozíku pomoci, najít mu alespoň přes zimu ubytování. Obvolal charity a azylové domy, navštívil magistrát. "Nikdo mě nevyhnal, všichni byli vstřícní, chtěli pomáhat. Jenže mi bylo řečeno, že pro člověka typu Rosti Dittricha není v celém Jihočeském kraji jediné zařízení, které by ho ubytovalo byť jen krátkodobě. To byl pro mě šok," říká Pumpr.

V azylovém domě není bezbariérový přístup. A i kdyby byl, platí v něm přísné předpisy. Klienti "ze zákona" nesmějí do domu přijít pod vlivem alkoholu. A to byl u Dittricha, těžkého alkoholika, nepřekonatelný problém. I ten by se možná dal vyřešit. "Jenže on si kladl další podmínky, třeba že s ním musí být i jeho pes," říká Pumpr.

Vytápěná garáž

Nakonec se ale řešení přece jen nešlo. Kurátorka z magistrátu začala obvolávat soukromé ubytovatele, zda by invalidu na vozíku nepřijali. Bez úspěchu. Až se prosba dostala k Anně Zavadilové. I ta váhala, ovšem jen do doby, než se přijela k poště podívat. "Když Rosťu viděla, rezolutně prohlásila: Tak takhle ne," vypráví Pumpr. Invalidu i s vozíkem a psem naložila do dodávky a odvezla k sobě domů. "Tam ho ubytovala ve vytápěné garáži, žádný komfort, ale Rosťa dostal všechno, co potřeboval. Psa, postel, střechu nad hlavou, někoho, kdo mu včas podá léky a v případě potřeby se o něho postará," říká Pumpr.

CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN

Autor: Marek KerlesFoto: Jakub Stadler

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ