Současní i bývalí čeští politici hodnotí fakt, že dva polistopadoví ministři, Miroslav Vacek a Richard Sacher spolupracovali s komunistickou vojenskou kontrarozvědkou, která byla součástí Státní bezpečnosti, spíše střízlivě. V Sachrově případě se jedná o překvapující zjištění, u Vacka tento fakt překvapením není.
O tom, že Vacek a Sacher byli evidováni jako tajní spolupracovníci komunistické vojenské kontrarozvědky hovořil v úterý mluvčí Vojenského zpravodajství Ladislav Šticha. Řekl, že to vyplynulo ze zkoumání stovek dokumentů, které byly původně určeny ke skartaci. Sacher řekl, že má tři lustrační osvědčení z let 1992, 2000 a 2005.
Sacher byl federálním ministrem vnitra od prosince 1989 do června 1990, v kabinetu zastupoval lidovce. Vacek stál v čele ministerstva obrany od prosince 1989 do října následujícího roku a reprezentoval komunisty.
Celou zprávu si přečtěte zde:
Bývalý prezident Václav Havel se rozhodl, že zprávu o údajné spolupráci polistopadových ministrů obrany a vnitra Miroslava Vacka a Richarda Sachra s kontrarozvědkou nebude komentovat. "Historii chce ponechat historikům," řekl exprezidentův tajemník Jakub Hladík. Právě bývalý disident Havel coby tehdejší hlava státu ministry do jejich funkcí jmenoval.
Pro porevolučního ministra vnitra Jana Rumla (dříve ODS, poté US) byla tajná spolupráce obou jeho kolegů překvapením. "U Vacka se to dalo předpokládat. U Sachra nevím, to je pro mě překvapení," reagoval bezprostředně. Oba ministři se na své posty mohli podle Rumla dostat také kvůli mezeře v lustračním zákoně. "Myslím, že to mohlo vzniknout proto, že vojenská kontrarozvědka není součástí lustračního zákona. Proto se tito lidé nelustrovali na spolupráci s ní, a tím pádem zůstali mimo pozornost," uvedl Jan Ruml.
Podle něj bylo chybou, že se vojenská kontrarozvědka přesunula po revoluci z ministerstva vnitra na ministerstvo obrany. Podle vyjádření generála Vacka to byl ale právě Jan Ruml, který z pozice tehdejšího náměstka spolu s premiérem Čalfou Vacka prosil, aby si pod resort obrany kontrarozvědku vzal.
Jak velké bezpečnostní riziko pro stát bylo při působení Sachera a Vacka na ministerstvech, nechtěl Ruml spekulovat. "Mohlo to být něco banálního, ale možnost jejich vydírání kvůli minulosti tu byla," řekl.
Poslanec Zdeněk Jičínský (ČSSD), který byl počátkem 90. let členem Federálního shromáždění, si nemyslí, že by spolupráce Vacka a Sachra s komunistickou tajnou službou byla pro tehdejší Československo bezpečnostním rizikem.
Občanský demokrat Marek Benda, který byl tehdy poslancem České národní rady, poznamenal, že u Vacka ho ani nepřekvapuje, že byl evidován jako tajný spolupracovník kontrarozvědky, která byla součástí Státní bezpečnosti (StB). Jen mírně zaskočen je prý Benda tím, že se to týká i Sachra. "Už na začátku 90. let se objevovaly pochybnosti o tom, jestli (Sacher) nemá ještě nějaké další vazby," uvedl.
Pozdní lustrace
Benda řekl, že lustrace začaly až v průběhu roku 1990. Například na Sachra se tak podle něj z tohoto hlediska žádný lustrační zákon nevztahoval. "Upřímně řečeno, o Sachrovi se celou dobu tehdy přemýšlelo velmi opatrně, co přesně je a co není," prohlásil. O Vackovi, který zastupoval komunistickou stranu, podle Bendy "nebyla žádná iluze". Pravá část politického spektra prý již v té době příliš nechápala, proč tehdejší prezident Václav Havel Vacka "drží".
To, že informace o údajných vazbách obou exministrů vyšly najevo až nyní, ale poslanec ODS považuje za skandální. Navíc míní, že v dokumentech, z nichž Vojenské zpravodajství čerpá, mohou být další jména vysoce postavených lidí.
Jičínský řekl, že údajnou spolupráci Vacka a Sachra s uvedenou organizací příliš nedramatizuje. Připomněl, že Vacek byl ministrem za komunistickou stranu, takže jeho politická pozice byla jasná. "Já z toho žádné zvláštní závěry nevyvozuji," uvedl.
Pokud jde o ministerstvo vnitra, tehdejší Občanské fórum se podle Jičínského dostalo kvůli Sachrovu působení do sporu s prezidentem Havlem. Nakonec se shodli na kompromisu, který znamenal, že Sacher už po volbách ministrem vnitra nebyl. "Sacher se těšil velké důvěře Václava Havla," dodal Jičínský.
Foto: ČTK
