Ministr obrany
Stát koupí bojovou techniku za 88 miliard korun

Ministerstvo obrany letos podepíše smlouvy na vojenskou techniku za 88 miliard korun. Zároveň se bude připravovat zefektivnění a zrychlení akvizičního procesu. V rozhovoru a na páteční pracovní snídani ke 20 letům od vstupu do NATO, kterou pořádal Institut pro politiku a společnost, to řekl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Nejvýznamnější zakázkou, kterou obrana plánuje uzavřít, bude nákup více než 200 pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) za více než 50 miliard korun. Půjde o největší armádní tendr v historii české armády. "Stojím si za tím, že z hlediska přístupu již v minulosti je to jedna z nejlépe připravených zakázek," poznamenal Metnar. S její přípravou má obraně pomoct privátní právní kancelář. I když ji ministerstvo začalo hledat už loni, vítěz dosud není znám. Původní výběrové řízení bylo zrušeno a bylo vyhlášeno znovu. Termín pro podávání přihlášek vypršel minulý týden. Metnar ČTK řekl, že ministerstvo přijalo přihlášky firem, nyní řeší námitky, které byly proti soutěži podány.

Další výraznou zakázkou bude tendr na 12 víceúčelových vrtulníků. Favority mezi možnými dodavateli jsou americké firmy. O zakázce ve čtvrtek v USA krátce jednal premiér Andrej Babiš (ANO) s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle Metnara jsou USA jedním ze čtyř možných dodavatelů. O způsobu zadání zakázky podle něj dosud nebylo rozhodnuto. Připomněl, že zakázka je jednou z těch, které prověřuje z podnětu bývalé ministryně obrany Karly Šlechtová (za ANO) Vojenská policie. "Musíme tam postupovat velmi obezřetně. Hledáme případné nedostatky, které by tam byly a revidujeme postup, abychom si byli jisti správností procesu," řekl Metnar. Obrana je připravena za vrtulníky zaplatit asi 12,5 miliardy korun.

Ještě v polovině roku chce Metnar podepsat smlouvy na dodávku osmi mobilních radiolokátorů MADR z Izraele asi za 3,5 miliardy. "Ladí se vzájemné podmínky," řekl k aktuálnímu stavu zakázky, která byla několikrát odložena.

Další podpisy smluv se budou týkat dodání ručních zbraní, obrněných vozidel Titus nebo dopravních letadel CASA. Ještě letos by také mohlo být rozhodnuto o vítězi tendru na 52 děl ráže odpovídající standardům NATO nebo o nákupu až 1200 osobních terénních automobilů, které nahradí vozy UAZ a Land Rover.

Obrana dlouhodobě bojuje s problémy při zadávání důležitých zakázek. Na konci roku odešel náměstek Daniel Koštoval, který měl nákup na starosti. Sekci do ukončení výběrového řízení vede Filip Říha. Podle informací ČTK obrana dostala několik přihlášek do soutěže.

Metnar ČTK řekl, že jen u výměny v čele sekce nezůstane. "Akviziční proces se musí zefektivnit a musí se zrychlit," zdůraznil. Poukázal na to, že například do roku 2025 musí mít armáda podle dohody v NATO k dispozici vyzbrojenou těžkou brigádu. "To je z mého pohledu krátká doba na to, aby se nepracovalo efektivně. Je to reálné stihnout. Budu chtít, aby se ten proces zefektivnil, na druhou stranu nevylučuju další personální změny v sekci vyzbrojování," řekl. Případné změny u nákupčích podle něj ale budou již v gesci nového náměstka.

V dnešní debatě věnované výročí vstupu do NATO Metnar řekl, že úřad připravuje i návrhy legislativních změn, které by se týkaly například zákona o zadávání veřejných zakázek.

V minulosti měl vojenské nákupy na starosti vyzbrojovací úřad. Metnar jeho obnovení nevyloučil. Nyní je ale podle něj nutné dokončit důležité projekty a udělat maximum pro zrychlení akvizičních procesů. Zmínil se o možnosti uzavírání zakázek mezivládními dohodami. "Tam, kde to je právně-správně možné, budeme chtít jít touto cestou," podotkl. Poté se podle něj bude moct začít uvažovat, zda pokračovat cestou vyzbrojovacího úřadu.