Výživné, které by stát posílal dětem, na něž jejich rodiče odmítají platit alimenty, nebude zřejmě příliš vysoké. Podle věcného záměru zákona, který je v připomínkovém řízení, by dosáhla maximálně 2532 korun, tedy 1,2násobku životního minima dítěte. Celkově však tento krok přijde český stát na stamiliony korun ročně.
S návrhem přichází ministerstvo práce a sociálních věcí, aby ulehčilo lidem pečujícím o děti, na které jeden či oba z jejich rodičů neplatí alimenty. Často se totiž ocitají v neřešitelné finanční situaci a nepomáhají jim ani soudy, ani návrhy na exekuci nepořádných otců a matek.
Podle varianty navrhované ministerstvem by stát za předem stanovených podmínek a v zákonem definované situaci poskytoval zálohované výživné těm rodičům s dětmi, kterým se nedaří vymoci soudem stanovené výživné, a to ani cestou exekuce či soudního výkonu rozhodnutí. V této variantě by následně stát vymáhal poskytnuté alimenty na "krkavčích" rodičích. Výše těchto záloh by dosahovala maximálně 1,2násobku životního minima dítěte. To se liší podle věku (viz Jaká je výše životního minima). Pro mnoho rodičů samoživitelů však bude i tato nízká suma znamenat značnou úlevu.
Stát by tento záměr mohl vyjít na stamiliony korun. "Kvalifikovaný odhad nákladů vychází z dostupných údajů, které uvádějí, že v roce 2013 bylo vydáno 45 722 tisíc rozhodnutí o stanovení vyživovací povinnosti, přičemž lze odhadnout, že asi 50 procent z tohoto počtu nebude dobrovolně hrazeno," konstatuje ministerstvo ve svém návrhu. Z jeho propočtů vyplývá, že by se mu podařilo vymoci po neplatících rodičích zpět tři procenta toho, co zaplatí lidem vychovávajícím jejich děti.
V prvním roce svého účinkování by tak stát vynaložil na novou dávku 789,2 milionu korun. V tom jsou započítané jak náklady na výživné, tak administrativa, ale i tříprocentní výtěžek ze zpětného vymáhání. V dalších letech by náklady dosáhly průměrně 787,7 milionu korun.
Jaká je výše životního minima |
(v korunách měsíčně)
věk dítěte částka do 6 let 1740 6-15 let 2140 15-26 let 2450 Zdroj: MPSV |