Anna Šabatová
Stávající ombudsmanka kritizuje prezidentův postup

Poslanci by měli vybrat nového veřejného ochránce práv z kandidátů navržených Senátem, když ve výběru nezůstal nikdo, koho navrhl prezident Miloš Zeman. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli řekla nynější ombudsmanka Anna Šabatová. Zeman navrhl do funkce pouze poslankyni Helenu Válkovou (ANO), přestože podle zákona navrhuje dva kandidáty. Válková oznámila, že z volby odstoupí poté, co se objevily informace o tom, že v sedmdesátých letech napsala odborný článek společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem.

Ombudsmanka kritizovala prezidenta za to, že navrhl pouze Válkovou. Podle ní Zeman měl navrhnout dva kandidáty, protože to zákon o veřejném ochránci práv ukládá jako oprávnění i jako povinnost, uvedla.

Senát navrhl dva kandidáty, vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse. Oba jsou podle Šabatové kvalitní a Sněmovna by si z nich měla vybrat. Pokud by poslanci chtěli vědomě nechat volbu marně proběhnout, aby bylo možné vybírat nové kandidáty, považovala by to Šabatová za urážející.

Za to, že navrhl pouze jednu kandidátku, Zemana kritizoval i předchůdce Šabatové Pavel Varvařovský. Na rozdíl od ní si ale nemyslí, že by po odstoupení Válkové měli poslanci vystačit jen s kandidáty Senátu. "Je dost času, aby prezident dva kandidáty nahlásil. Nemůže to být problém," řekl. Podle něho by Sněmovna neměla o novém ombudsmanovi hlasovat, dokud nebude mít k dispozici i návrhy od prezidenta.

Varvařovský a Šabatová se rozešli také v pohledu na úřad veřejného ochránce práv. Varvařovský kritizoval, že se agenda úřadu stále rozšiřuje a že výrazně přibývá zaměstnanců. "Když jsem odcházel, měl jsem k dispozici asi šedesát kolegů právníků. Už to se mi zdálo číslo obrovské. Teď je tam právníků asi sto dvacet," řekl. Podle něho nyní úřad ombudsmana vypadá jako nějaké ministerstvo, což mu bere důvěru veřejnosti.

Šabatová, jejíž šestileté funkční období skončí v únoru, naopak rozšiřování kompetencí podporuje. Podle ní to je součást evropského trendu, kdy úřady veřejného ochránce práv přebírají i problematiku lidských práv.