Stoletý kurýr
Cikání mají nový trik, eskamotují. V Poličce hoří a Balkán válčí

26. červen 1913: Na předměstí Poličky shořelo 20 domů. Na Balkáně se perou Bulhaři se Srby a potulní Romové v Praze "eskamotují", jak se před sto lety říkalo vychytralým krádežím.

Obrovské proudy vod přivalily se

Na chudinu z Poličky dolehla těžká tragédie. Dvacet domů na předměstí lehlo popelem. "Oheň šířil se úžasnou rychlostí. Pohořelí jsou nepatrně pojištěni a potřebují nejrychlejší pomoci. Prací záchranných zúčastnilo se jedenáct stříkaček," uvedla Národní politika 26. června 1913.

Denní zpravodajství z tohoto dne bylo vůbec plné nešťastných událostí. Přívalové deště poničily Týn nad Vltavou: "Obrovské proudy vod přivalily se s netušenou rychlostí do města a zaplavily celé jeho hořejší části, načež hnaly se, podobajíce se proudící řece, ulicí Táborskou k doleji položenému městu."

Nebe se zlobilo, blesky útočily: "V Bernardicích udeřil hrom do domu p. Kálala a omráčil ve světnici matku hospodářovu."

Černé neštovice, balkánská válka a potulní Romové

V chorvatské Rjece, která byla před sto lety součástí mocnářství, zase řádily černé neštovice. "Ve zdejší nemocnici pro nakažlivé choroby zemřel včera obuvník Ludvík Leskovar na černé neštovice. Ze 14 dosud onemocněvších osob zemřely tři," informovala Národní politika. Také 78. pluk rakouské armády postihlo nebezpečné a navíc neznámé onemocnění: "U prvého praporu jest 289, u druhého 42 vojínů nemocných. Dosud se nic neproslýchá o příčinách onemocnění."

Rakouští vojáci trpěli jen nemocemi, na Balkáně se v těchto dnech tvrdě válčilo. V takzvané druhé balkánské válce bojovalo například Bulharsko proti Srbsku a boje to byly hodně tvrdé. "U řeky Zletovy došlo k veliké srážce, do které z obou stran zasáhlo dělostřelectvo. Na obou stranách je mnoho padlých a raněných, Bulhaři byli odraženi, v Bělehradě panuje velké vzrušení," napsal deník Národní listy ve vydání z 26. června 1913.

V Praze bylo klidněji, jen pražští obchodníci si stěžovali, že potulní cikáni úspěšně praktikují nový trik. "Zdánlivě nepatrnou věc kupují, kterou žena dvacetikorunovou bankovkou platí, a tu začíná její hlavní práce; chce nazpět hodně drobných, stále se v nich přebírá, konečně shrne prodávajícímu vypočítané peníze zpět a prohlásí, že bankovku jindy si promění a oba se vzdálí. Po odchodu jejich shledá obchodník, že kupující několik korunek z peněz vyeskamotovali," popsaly Národní listy nový cikánský trik. Dvacetikoruna byla pořádnou sumou, která se rovnala týdenní dělnické mzdě v Praze, Romové ovšem nakupovali zboží za pár haléřů a obchodník měl velký problém vydat tolik peněz nazpět.