Zatímco v zázemí se čeští pivaři trápili předraženým pivem, na východní frontě šlo českým a moravským vojákům o holé přežití. Praha se bavila kabarety i divadlem, ale na bojišti umíraly tisíce vojáků denně.
Vídeňský válečný tiskový stan vydal 18. ČERVENCE 1916 další zprávu o postavení rakouských vojáků na ruské frontě, tedy i o Češích a Moravanech v císařské uniformě. "I když jsme si odnesli mnoho boulí, stojí naše fronty všude neporušeně. Z jedné litiny, bez trhliny," zaznělo v ní vzletně. Ve skutečnosti nešlo jen o boule a trhliny, ale o jatka. V bojích na ruské frontě, které dějiny znají jako Brusilovu ofenzívu, totiž od 4. června do 20. září padlo neuvěřitelných 600 tisíc rakouskouherských vojáků.
V pražském zázemí ovšem chlapi s pivními břichy řešili jiné problémy. Oblíbený list Národní politika je totiž 19. ČERVENCE šokoval tímto oznámením. "Známé flekovské bylo k malé radosti flekovského národa opět zdraženo a prodává se nyní půl litru za 38 haléřů. V době míru stálo 18 haléřů," plačtivě oznámil deník. Cena to byla vyšponovaná, vždyť stavební dělník nebo civilní hlídač zajatců si vydělal 4 koruny denně, dělnice v porcelánce 2 koruny a ošetřovatel v blázinci v Bohnicích 1 korunu za den, ovšem s lůžkem a stravou. Pivo se tak ve válce stávalo klenotem a začalo být stejně nedostupné jako maso, neboť kilogram vepřové krkovičky stál 10 a vařené šunky dokonce 12 korun.
Pivní prameny vysychaly (až polovina pivovarů byla odstavena kvůli nedostatku surovin), v Praze však bylo dost jiné zábavy. Samcův kabaret na Poříčí uváděl 20. ČERVENCE zpěvní scénu Dobrodružství na Alpách a kabaret Alhambra na Václaváku se chlubil údajnou americkou výstřední tanečnici s uměleckým jménem Le bella Ekta. Exotiku Spojených států nabízel i American-Bar na Karlově náměstí, jenž lákal na Velký růžový večer se salonním kvartetem. Až ale USA vyhlásí v dubnu 1917 válku i Rakousko-Uhersku, vše americké v Praze bude přejmenováno.
Léto 1916 stálo za psí štěk a nejhorším dnem v Čechách byl prý zatím 21. ČERVENEC, jenž byl dobovým pozorovatelem vylíčen takto chmurně: "Po celé odpoledne pršelo a při tom byla citelná zima. V chladnějších bytech bylo nutno i zatopiti, poněvadž děti křehly. Nepříjemné počasí budí již v každém mrzutou náladu a všecko již s největší netrpělivostí čeká, kdy už konečně zasvitne zase hřejivé slunce."
Lépe než v deštivých ulicích bylo v divadle. V tom na Vinohradech exceloval 22. ČERVENCE operetní soubor v kusu nazvaném Vinobraní. Napsal ho Oskar Nedbal, režíroval neméně slavný Karel Hašler a dobová kritika mínila: "Operetní hudba Nedbalova je vynalézavější a lépe zní, nežli běžná hudba operetní, zpravidla myšlenkově chudá a žalostně neumělá," pochválil vinohradskou operetu dobový kritik.
Kulky nezabíjely jen ve válce. "V Uherském Hradišti umluvili se studenti IV. třídy gymnasijní, že budou se učiti ve střelbě, a opatřily si tajně browningy. Drahomír Obrátil, jenž nevěda, že je zbraň nabita, namířil proti sobě. Rána vyšla a hoch, jenž byl nejlepším žákem ve třídě, byl okamžitě mrtev," oznámila 23. ČERVENCE Národní politika.
O tomhle zastřeleném veřejnost mohla vědět, kolik "našich" zatím padlo na východní frontě při Brusilově ofenzívě, to ale vídeňský válečný tiskový stan tajil. Zato 24. ČERVENCE oznámil ohromující počet prozatím padlých Rusů: "Z původních dvou milionů vojáků užitých při začátku ofenzivy, je plná čtvrtina v listinách ztrát." A tentýž den se ztratila i část nákladu z jednoho vagonu na nádraží v Praze - Holešovicích. "Odcizeny byly tři kilogramy syrečků v ceně 12 korun," oznámila policie.
