Ministr dopravy
Ťok zamítl poslední rozklad proti modernizaci D1

Ministr dopravy Dan Ťok (ANO) zamítl na konci února rozklad spolku Děti Země proti stavebnímu povolení na modernizaci dálnice D1 v úseku Koberovice - Humpolec. Rozkladové řízení trvalo tři a čtvrt roku, protože stavební povolení bylo vydané, i když Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nedisponovalo všemi pozemky, na kterých chtělo stavět. Šlo o poslední rozklad z 11, které Děti Země podaly při modernizaci D1, uvedl dnes v tiskové zprávě předseda ekologického spolku Miroslav Patrik.

Dálnice se modernizuje od roku 2014 mezi 21. a 182. kilometrem, navíc se na každé straně rozšiřuje o tři čtvrtě metru. Aktuálně je rozestavěných 31 kilometrů a ke kompletní modernizaci ještě zbývá 39 kilometrů, 90 kilometrů už je tedy hotových. Ministerstvo dopravy uvádí, že hotovo bude v roce 2021.

"Průběh stavebního řízení pro úsek z Koberovic do Humpolce je klasickou ukázkou selhání resortu dopravy, neboť státní investor ŘSD nejprve v rozporu se zákonem nevykoupil všechny pozemky, ministerstvo dopravy pak opět v rozporu se zákonem vydalo stavební povolení pro stavbu i na cizím pozemku a nakonec ministr dopravy několik let vyčkává, jak dopadne vyvlastňovací řízení, místo toho, aby veřejně tyto chyby přiznal a stavební povolení zrušil," uvedl Patrik. Podle něj se tak úsek povoloval nezákonně a rekordně dlouho.

Děti Země ve všech rozkladových řízeních žádaly zohlednit vlivy na přírodu a veřejné zdraví. Za úspěšné považuje Patrik podání čtyř rozkladů, protože ve třech případech Ťok změnil podmínky stavebního povolení a jedno stavební řízení zastavil. "Navíc samo ministerstvo řadu doporučení Dětí Země, například o monitoringu stavu přírody během modernizace D1, zahrnulo již do podmínek stavebních povolení," uvedl Patrik.

Za úspěch považuje i dohodu z loňského září o ochraně ptáků před nárazy do průhledných protihlukových zdí na úseku Mirošovice - Hvězdonice.

Modernizace D1 má stát zhruba 22 miliard korun a je problematická již od svého počátku. Před zahájením někteří odborníci kritizovali technologický postup jako zdlouhavý a nákladný a doporučovali metodu fragmentace a frézování povrchu. Při zahájení prací u Brna jedna z firem na několik dní odešla ze stavby a žádala více peněz za zakázku, což bylo podle odborníků tím, že firmy v té době výrazně podhodnocovaly soutěžní ceny, aby zakázky získaly. Posledním velkým problémem se ukázala modernizace úseku z Humpolce do Větrného Jeníkova, kde nabrala stavba výrazné zpoždění a kvůli tomu doprava při prosincovém silném sněžení na několik hodin zkolabovala. ŘSD vypovědělo konsorciu firem smlouvu.