Počet dětí mladších tří let, které skončí v kojeneckých ústavech nebo dětských domovech, od roku 2008 roste. Loni jich bylo 2131, což je nejvíce od roku 1998. Více než třetina jich přitom skončila mimo svou rodinu ze sociálních důvodů. Vyplývá to z údajů, které tento týden zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky.
"Ten systém je nastavený tak, aby děti končily v ústavní péči," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Miloslav Macela z ministerstva práce a sociálních věcí. Důvodem mimo jiné je, že neexistuje dostatečná podpora rodinného prostředí a není rozvinutý systém náhradní rodinné péče. Tedy pěstounů. "Takže dítě jenom prolítne současným systémem a jde v raném věku rovnou do ústavu," dodal Macela.
Více než třetina dětí, 34 procent, byla loni do ústavů umístěna ze sociálních důvodů, pětina potom ze sociálně zdravotních příčin. "Mezi sociální důvody patří například špatné rodičovské kompetence nebo špatná sociální situace rodiny," řekl Macela. Rodiče tedy buď nemají peníze, nebo se neumějí starat o dítě. Často je to přitom proto, že sami prošli ústavní výchovou.
Kromě sociálních příčin jsou za zvýšením počtu dětí přijatých do kojeneckých ústavů i důvody zdravotní. Kvůli nim tam skončilo 45 procent dětí. "Z každodenní praxe víme, jak je pro rodiče stále těžší postarat se o dítě s těžkým handicapem," říká ředitelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová. "A místo toho, aby stát těmto lidem pomáhal, spíše jejich situaci nebere na vědomí," dodává.
Nadace se přitom s lidmi, kterým sociální důvody ztěžují péči o děti, setkává často. Ročně finančně přispěje asi 300 domácnostem. Jednou z nich je i rodina paní Heleny z Liberecka. Helena se před dvěma lety rozvedla s manželem, který pil, a nyní žije sama se třemi dětmi ve věku od tří do sedmnácti let. "Po mateřské jsem nemohla najít práci," říká. Je tedy závislá především na sociálních dávkách. Má sice nárok na výživné od manžela, ale ten je bez práce, takže neplatí.
"Věčně si půjčuji. Když mi přijdou peníze, tak to vždycky vrátím, ale zase mám málo na ten další měsíc," popisuje paní Helena svou životní situaci. Poté co zaplatí všechny poplatky, zůstává její rodině na jídlo a další běžné výdaje pouze tisíc korun měsíčně. "Byla jsem na sociálce a tam mi řekli, že mi dají pouze životní minimum, příspěvky na děti a pomoc v hmotné nouzi," dodává paní Helena. Aby se dostala z tíživé situace, musela požádat o pomoc nadaci.
Chystají se změny
Počet dětí, které končí v pěstounské péči, by od příštího roku měla podle Miloslava Macely snížit novela zákona o sociálně právní ochraně dětí. Mimo jiné nově stanovuje postup práce sociálních pracovníků, kteří by více měli pracovat s rodinami. Například tím, že by rodičům radili, jak vést domácnost. Také by se měla zvýšit finanční i další podpora pro pěstouny, aby se zvýšil jejich počet.
O tom, zda tomu tak bude, však rozhodne parlament. Ten už sice jednou novelu vrátil, ale prezident Václav Klaus ji vetoval a vrátil sněmovně k novému projednání. "Zákon vyvolal obavy z rušení kojeneckých ústavů a dětských center," odůvodnil to Klaus. Další obavy prý vzbuzuje nedostatek pěstounů. "Panují důvodné obavy, že nebudeme mít ani pěstouny, ani ústavy a děti budou končit na ulici," dodal.
