Nové pravicové hnutí Trikolóra si na sobotním sjezdu zvolilo vedení. Předsedou se podle očekávání stal zakladatel Václav Klaus mladší, 1. místopředsedkyní poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková. Vznik nového hnutí ale kritizuje bývalý šéf Mladých konzervativců Jiří Fremr. "Je to jen chytrý kalkul, jak možná uspět ve sněmovních volbách. Ale rozhodně to není nic, co by patřilo do pravicového spektra," říká politik.
V poslední době je skoro módní záležitostí takzvaný návrat ke konzervativním hodnotám. Řada politických subjektů se na to odvolává. Proč tomu podle Vás tak je? Opravdu je společnost ideově vyprázdněná?
Žijeme ve zvláštní době, kdy řada stran i politiků postrádá jasný hodnotový směr. V módě jsou spíš beztvará hnutí, která jsou navíc většinou "proti něčemu," a to většinou něčemu hodně obecnému - třeba proti korupci nebo klientelismu. Obecně je to asi částečně způsobené zklamání lidí z politiky. Já jsem, ale přesvědčený, že tahle móda přejde a vrátí se zase doba politiků, u kterých budeme vědět, proč jdou určitým směrem a co jsou jejich hodnoty, od nichž se odvíjí to, co v politice prosazují. Mnohé politické strany a hnutí skutečně dnes hodnotově vyprázdněné jsou, a právě proto lidé často prahnou po jasné politice. Část z nich si ji potom představuje právě jako návrat ke starým dobrým konzervativním hodnotám.
Co to vlastně tedy jsou ty konzervativní hodnoty, které nám chybí? Zkuste být konkrétní.
Konzervativní hodnoty jsou pro mne pracovitost osobní odpovědnost či vědomí, že každý člověk patří do většího celku, ať už to je rodina, obec, národ nebo evropská civilizace, a proto nemá jen samá práva, ale i určité povinnosti. Zmínil bych i přesvědčení, že instituce, které fungovaly dlouho před námi (třeba politické strany nebo manželství), nemáme nahrazovat nějakými chimérami o pokroku a rozbíjet věci, které se dlouhodobě osvědčily. Heslem konzervativců by zkrátka mohlo být staré české přísloví "dvakrát měř a jednou řež."
Vidíte dnes nějaký politický subjekt, který představuje skutečné konzervativní hodnoty?
Určité odstíny konzervativismu reprezentuje hned několik stran. Konzervativní proud má TOP 09, ODS, STAN i lidovci. Konzervativci jsou ale u nás v jednotlivých stranách promícháni s pravicovými liberály či křesťanskými demokraty. Je to logické, protože u nás chybí po desetiletích komunismu instituce, které jsou baštou konzervativismu v okolních zemích jako je Polsko nebo Maďarsko. Mám na mysli církev nebo tradiční voliče na venkově. Lékem na posílení konzervativních hodnot v české politice proto může být jedině postupné sjednocování stran napravo od středu, kde se všichni čeští konzervativci sejdou v jedné "partě". Zakládání stále nových stran by naopak podle mého přesvědčení vedlo k pravému opaku.
Byl jste léta předsedou Mladých konzervativců. Potenciál mladých pravicově smýšlejících lidí je určitě velký, ale zdá se léta nevyužitý. Proč Mladí konzervativci nehráli a nehrají ve veřejném prostoru silnější roli?
Politické strany u nás stále koukají na organizace sdružující mladé lidi určité politické orientace trochu s obavami. Roli v tom hraje fakt, že české strany mají malou členskou základnu a každý nový, zejména mladý člověk, znamená novou konkurenci. V řadě evropských zemí má každá politická strana svou mládežnickou organizaci a její předseda sedí v celostátním vedení strany, aby v něm zněl také pohled mladé generace. To u nás moc v módě není. I kvůli tomu Mladí konzervativci dosud fungovali hlavně jako místo, kde se sdružují lidé se zájmem o pravicovou politiku, a dělají politiku jakoby nanečisto, aby se připravili na to, když budou chtít vstoupit do jim blízké politické strany. Jsou takovou politickou přípravkou. Ale i důležitou platformou, která dokázala u mladých lidí vytvořit zájem o politiku a aktivně je propojovat s politickými stranami. Což je podle mě extrémně důležité.
Když si dnes rozkliknete webovou stránku Mladých konzervativců, jako první uvidíte téměř měsíc starou pozvánku na ochutnávku vína ve Znojmě. Nepřijde Vám to jako škoda? Sledujete současnou činnost Mladých konzervativců?
Už nějakou dobu předsedou nejsem, takže jejich každodenní aktivity úplně nesleduji. Ta zmínka o cestě do sklípku, ale vlastně vyvrací představu, že Mladí konzervativci jsou partička kluků a děvčat, kteří na sobě stále mají obleky nebo kostýmky a utápějí se v nekonečném schůzování. To je takové klišé, které o mladých lidech se zájmem o politiku často panuje. K mládí ale přece patří i chuť se bavit, a to vždy platilo i pro Mladé konzervativce. Možná kdyby podobně postupovali i "dospělé" politické strany a vedle schůzí nabízeli členům i další aktivity, nebylo by u nás tak málo straníků a česká politika by byla kvalitnější.
Proč se tedy Mladí konzervativci vlastně nikdy nestali nějakou přirozenou líhní pravicových politiků?
Protože je nikdo z "dospělých" stran zatím nechtěl zapojit do svého systému hledání politických talentů. Lidé, kteří MK prošli a pak uspěli v politice, se museli v politické straně často prosadit navzdory tomu, že patřili k MK. Bývalých "konzerv" úspěšných v politice ale mohu vyjmenovat opravdu hodně. Vybral bych namátkou Jiřího Pospíšila, Jana Zahradila, Martina Baxu nebo Petra Macha.
Co Vy a Vaše politické ambice? Jsou nějaké, případně plánujete nějaké výraznější zapojení do politiky?
Mým dlouhodobým tématem v politice je už od časů předsednictví v MK spojování pravice. Moc nerozumím tomu, proč máme mít v parlamentu napravo od středu čtyři strany. Když jsem proto viděl, jak se po dlouhé době objevila první vlaštovka v tomto směru v podobě vytváření spojenectví TOP 09 a STAN pro pražské komunální volby, řekl jsem si, že už bylo dost doby, kdy jsem si dával od stranické politiky "oraz" a věnoval se hlavně své právnické profesi. Prostě jsem se chtěl zapojit. Pomáhal jsem s předvolební kampaní, a když pražské Spojené síly skutečně uspěly, rozhodl jsem se vstoupit do pražské TOP 09 a pracovat v ní. Držím se totiž toho, že člověk by si měl vždy nejprve osahat komunální politiku a pak teprve přemýšlet o něčem jiném. Díky zkušenosti s vedením MK nejsem v politice nováček, ale i tak chci začít takříkajíc od píky a odpracovat si to standardní cestou. Člověk podle mého názoru potřebuje nasbírat cenné zkušenosti bez kterých se v politice neobejde.
Založit vlastní "konzervativní" politický subjekt by Vás nelákalo? Je tady vůbec ještě prostor pro nějaké takové nové politické uskupení?
To tedy určitě ne. Drobení pravice je pro mne zlý sen. Chci jít naopak opačným směrem a pravici pomáhat ve spojování. Jedině tak se ještě v naší zemi dožijeme opravdu pravicové vlády.
Nelze se nezeptat na Váš názor na novou stranu Václava Klause mladšího, který dal své Trikolóře do vínku rovněž konzervativní hodnoty. Je Vám tento politický styl blízký? Může být Trikolóra skutečnou alternativou pro konzervativní voliče?
Je to bohužel jen další strana jednoho muže. Navíc mi připadá, že politika Václava Klause mladšího je někdy spíše obdobou prvorepublikové národně-socialistické strany než něčím reálně pravicovým. Četl jsem ostatně také jeho výrok, že si Trikolóra už nebude hrát na pravici a levici a uvítá ve svých řadách i bývalé členy sociální demokracie. Tohle nemá s konzervativní politikou vůbec nic společného. Je to jen chytrý kalkul, jak možná uspět ve sněmovních volbách, ale rozhodně to není nic, co by patřilo do pravicového spektra.
Jiří Fremr (33) Mladý pražský právník, který se specializuje na oblast energetiky a marketingu. Byl zvolen místopředsedou energetické sekce Hospodářské komory hlavního města Prahy. Dříve působil také jako ředitel regionální televize. V minulosti byl předsedou Mladých konzervativců. Vedl rovněž kampaň TOP 09 v pražských volbách a ve volbách do Evropského parlamentu. |