Česká stomatologická komora (ČSK) upozorňuje na hrozící nedostatek zubních lékařů už několik let. Ve středu představila analýzu, podle níž za 15 let bude mít každý zubař o polovinu pacientů víc. Pokud se naplní optimistické scénáře, přibude pacientů jen čtvrtina. „Nemáme radost z toho, že budeme mít plné čekárny a že touto zemí budou bloudit pacienti, které budou bolet zuby, protože je nebude mít kdo ošetřit,“ popsal svou vizi budoucnosti prezident ČSK Jiří Pekárek.
„Aby byla v roce 2022 péče zubaře stejně dostupná jako dnes, musely by vysoké školy od teď každoročně přijímat ke studiu 900 zájemců,“ komentoval výsledky autor analýzy Jakub Fischer, proděkan fakulty informatiky a statistiky VŠE. V současnosti studuje v Česku zubní lékařství v prvním ročníku necelých tři sta mladých lidí, pětina z nich navíc v angličtině – ti půjdou po studiích téměř jistě do zahraničí.
Zubaři povážlivě stárnou
V roce 2006 působilo v Česku necelých sedm tisíc aktivních zubařů. Typický stomatolog je přitom šestapadesátiletá žena a skoro dvě třetiny zubních lékařů jsou starší 51 let. Protože většina z nich ukončuje praxi krátce po šedesátinách, dá se očekávat, že jich z „aktivní služby“ v nejbližších patnácti letech odejde asi polovina – tři a půl tisíce. A kolik stomatologů přibude? Pokud se nic nezmění, dokončí studium zubního lékařství v češtině každý rok asi 150 lidí.
Výsledkem tohoto vývoje by bylo, že by v roce 2022 bylo lékařů o třetinu méně (4,5 tisíce) a na každého z nich by připadalo o polovinu pacientů víc (2250 místo 1500). Pokud by školy navyšovaly počet studentů každoročně o 20 procent a v roce 2012 by zubní lékařství studovalo dvakrát víc lidí než dnes, byla by situace za 15 let jen o něco lepší: zubařů by bylo asi 5400 a každý by se staral o 1900 pacientů. „Populace navíc stárne, takže se bude jednat mnohem častěji o osoby v důchodovém věku, které potřebují náročnější péči,“ upozornil Pekárek.
Často zmiňovaný „import“ lékařů z nových zemí EU podle něj není reálný. „V Rumunsku připadá na jednoho zubaře 2700 lidí. Nedá se čekat, že by se tamní lékaři masově učili česky a přijeli zachránit chrup naší populace,“ říká.
Nejde jen o peníze
Zájemců o studium zubního lékařství přitom je dost, školy běžně přijímají třeba jen každého desátého uchazeče. Univerzity však nemohou počet studentů skokově navýšit. I proto, že ministerstvo dává na studenta stomatologie asi 120 tisíc korun ročně a vysoké školy svoje náklady odhadují na víc než dvě stě tisíc. „Když školám dovolíte, aby přijaly víc studentů, nabídnete jim jen to, aby ještě více prodělaly,“ komentoval současnou situaci prezident České lékařské komory Jiří Pekárek.
Zvyšování počtu studentů zubního lékařství brání i další faktory. Výuka, která vyžaduje náročné vybavení, obvykle probíhá na klinikách lékařských fakult. Fakultní nemocnice však potřebují své prostory ekonomicky využívat, a poskytovat stále větší prostor pro vzdělávání pro ně může být problém. „Potřebovali bychom, aby studentů přibývalo, ale reálně hrozí, že jich v roce 2007 bude dokonce ještě méně než loni,“ upozornil prezident Pekárek s tím, že klinika 1. lékařské fakulty UK chystá rekonstrukci a studenti budou mít nedostatek prostor.
Školám navíc často chybí i pedagogové. „Myslím, že jistým motivem pro pedagogy by mohlo být, pokud by vznikla samostatná stomatologická fakulta,“ domnívá se prezident Pekárek.
Řešením je specializace
Kromě zvýšení počtu studentů stomatologie nabízí ČSK i několik dalších řešení. Akutní péči by za „běžné“ zubaře měly přebrat zubní pohotovosti, prevenci by se měly věnovat zubní hygienistky nebo preventistky. „Zubní hygienistky se dnes připravují na VOŠ, preventistky zatím nemáme, ale mělo by jít o absolventy certifikovaného kurzu, kteří nebudou provádět žádné zákroky, ale budou jen lidem radit, jak o zuby lépe pečovat,“ řekl Pekárek a dodal, že právě lepší prevence by mohla Čechům ušetřit spoustu zákroků.
„Kdyby byly některé úkony zpoplatněny, například výplně nebo čištění kořenových kanálů, což není nijak drahé, věříme, že by to lidi motivovalo k lepší péči o chrup,“ popsal další plánovaný recept.
Lékařům by pomohlo i to, kdyby v Česku vznikla síť specialistů poskytujících náročnější péči: chirurgickou, parodontologickou a podobně. „V rámci celoživotního vzdělávání už deset let připravujeme specialisty v různých oborech, ale ti dnes musí ošetřovat vlastní pacienty, a kromě toho ještě případy, které jim pošlou kolegové,“ popsal úskalí současného systému Jiří Pekárek.
Česko je dnes v průměru EU
Počet zubních lékařů v Česku odpovídá průměru Evropské unie: na sto tisíc lidí připadá 65 zubařů, přičemž průměr EU je 57. Podobný počet zubních lékařů mají i Francie, Lucembursko, Nizozemsko nebo Slovinsko, pod průměrem jsou Velká Británie (41), Maďarsko (32), Polsko (30) nebo Slovensko (37).
S akutním nedostatkem stomatologů se už setkala řada regionů. ČSK provádí dlouhodobě analýzu toho, jak často se o konkrétních problémech se sháněním zubaře zmiňují média. Zatímco v prvním čtvrtletí 2006 bylo takových článků či příspěvků 18, letos jich ve stejném období vyšlo 70. Opakovaně se tyto problémy vyskytují ve víc než třetině okresů, v dalších regionech byl nedostatek zubařů zmíněn ojediněle.
Foto: Lucie Pařízková
