Současná tendence
U Číňanů roste zájem o studium českého jazyka a literatury

V Číně roste zájem o studium bohemistiky. Zatímco donedávna tam bylo asi pět univerzit, které tento obor nabízely, v nadcházejícím akademickém roce se bude čeština učit zhruba na desítce míst po celé zemi. Kateder bohemistiky přibývá zřejmě v důsledku rozvoje česko-čínských vztahů v posledních letech. Motivací studentů při volbě oboru bývá jeho exotičnost. Díky své píli se umí jazyk naučit velmi dobře. Na dnešním 11. setkání učitelů češtiny v zahraničí v Domu zahraniční spolupráce to řekla lektorka Blanka Jaurisová, která učí studenty na univerzitě v Pekingu.

"Čína se snaží rozšiřovat vztahy s různými zeměmi a ČR je jedna z nich, takže oni tento obor nabízejí na různých univerzitách. Letos bude dokonce čeština otevřena asi na desítce míst v Číně, takže se tam bohemistika hodně rozrůstá," uvedla Jaurisová. Donedávna bylo podle ní v Číně kateder bohemistiky kolem pěti.

Konkrétně v Pekingu, kde Jaurisová učí, se bohemistika otevírá jednou za dva roky. Do prvního ročníku škola přijímá vždy 20 nových studentů, dalších 20 jich je pak v daném roce ve třetím ročníku. Tento počet studentů je podle lektorky stabilní.

Mladí Číňané, kteří se na bohemistiku hlásí, podle ní většinou o Česku nic neví. "Oni si ten obor vybírají tak, že je v nabídce a pro ně je to naprosto exotický jazyk," řekla Jaurisová. Většina ze studentů podle ní dříve nikdy nebyla v Česku ani jinde v Evropě. Velmi se ale o všechno zajímají a rychle se učí, dodala.

V Pekingu se bohemistika učí od roku 1954 a podle Jaurisové je tam na vysoké úrovni. "Navzdory tomu, že je pro Číňany čeština hodně těžká, naši studenti ji zvládají velmi dobře. Mají velmi dobrou výslovnost. Někteří schopní umí výborně i české ř," řekla. Za jejich úspěchy je podle ní kombinace intenzivní výuky s jejich vlastní pílí. Ve druhém či třetím ročníku navíc studenti vyjíždí na rok do Česka, podotkla.

Vedle češtiny mají posluchači bohemistiky v Číně také další předměty, jako jsou politické vědy nebo angličtina. Po dokončení studia se pak často uplatňují ve službách čínského ministerstva zahraničí, řekla lektorka. "Hodně z nich zůstává v Číně, někteří ale přijíždějí do ČR a pracují i u různých firem," doplnila.

Česko-čínským vztahům v poslední době dominuje obchod, který se mezi oběma zeměmi snaží podporovat i prezident Miloš Zeman. ČR má s Čínou dlouhodobě velký obchodní deficit. V posledních letech v Česku výrazně přibylo i čínských turistů.

Výuku češtiny v zahraničí podporuje program, který vznikl vládním usnesením v roce 1995. První čeští učitelé s jeho podporou vyjeli do ciziny v roce 1997. V uplynulém školním roce učilo na univerzitách ve 24 zemích napříč Evropou, Asií, Afrikou a Amerikou celkem 37 lektorů. Dalších 15 učitelů češtiny působilo u krajanů ve 12 zemích v Evropě, Jižní a Severní Americe, Austrálii a na Novém Zélandu. O počtu a umístění pedagogů v programu rozhoduje ministerstvo školství spolu s ministerstvem zahraničí.