Učitel ze Švédska, který působil na české soukromé škole, musel na potvrzení výše výdělku od českého úřadu práce čekat měsíce. Kvůli chybějícím informacím zůstal téměř osm měsíců bez podpory. Jeho stížností se zabývala zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková. Kancelář veřejného ochránce práv to v pondělí uvedla na svém webu.
Švédský učitel působil na české škole rok. Když po návratu do Švédska požádal o dávky v nezaměstnanosti, obrátil se švédský úřad pro nezaměstnanost na český úřad práce se žádostí o doložení výše celého mužova výdělku ze zaměstnání v Česku. Bez této informace nemohli švédští úředníci podporu vypočítat. Jejich čeští kolegové výdělek potvrdili, uvedli ale částku odpovídající řádově spíš průměrnému měsíčnímu platu.
S tím ale žadatel nesouhlasil, za rok si podle svých dokladů v Česku vydělal násobně víc a potvrdil to i výplatními lístky. Švédský úřad pro nezaměstnanost proto český úřad práce požádal o vysvětlení a dodatečné informace. České úředníky kontaktoval během roku 2020 ještě čtyřikrát. Na zprávy psané anglicky nebo česky ale nedostal žádnou odpověď. Počátkem letošního roku se proto švédský učitel obrátil na českého veřejného ochránce práv.
Doklady, které si zástupkyně ombudsmana vyžádala od úřadu práce, potvrdily, že švédský úřad pro nezaměstnanost požadoval od českého úřadu práce potvrzení údaje do překladu znamenající hrubý výdělek po dobu zaměstnání. Částka, kterou úřad práce potvrdil, ale odpovídala průměrnému měsíčnímu výdělku, který se v České republice běžně používá pro výpočet podpory v nezaměstnanosti.
Podle zástupkyně ombudsmana nebyl český úřad práce povinen znát způsob výpočtu dávek v nezaměstnanosti ve Švédsku. Je podle ní pochopitelné, když nejprve postupoval způsobem obvyklým pro stanovení průměrného výdělku pro účely výpočtu podpory v nezaměstnanosti v České republice. Úřadu ale Šimůnková vytkla následnou několikaměsíční nečinnost, když opakovaně nereagoval na výzvy švédských úředníků a nepomohlo ani upřesnění dotazu, že potřebují znát celý hrubý výdělek za dané období. Úřad práce tak podle ní nepostupoval při vyřízení záležitosti stěžovatele v souladu s principy dobré správy - konkrétně s principem včasnosti a odpovědnosti.
Protože po zahájení šetření veřejného ochránce práv úřad práce do Švédska potřebné informace zaslal, nenavrhla Šimůnková další opatření k nápravě. "Úřad práce upozornila, aby se v budoucnu podobných pochybení vyvaroval," stojí na webu kanceláře ombudsmana.
