Evropské nařízení
Úprava zákona GDPR se nestihne včas, hrozí vysoké pokuty

Evropské nařízení zákona o ochraně osobních údajů vejde v platnost 25. května. Už teď je však jisté, že u nás do té doby nebude s plánovanými úpravami schválený včas, neboť teprve ve středu ho vláda předala dál k legislativním procesu ve sněmovně. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (anglicky General Data Protection Regulation neboli GDPR) ale přesto bude platit, jelikož se jedná o závazné nařízení Evropské unie. Upozornil na to server Echo24.

Zákon o GDPR má za úkol chránit práva občanů EU ve virtuálním prostoru, konkrétně v oblasti zneužívání jejich dat a osobních údajů, což se dotýká práce víceméně všech firem, úřadů či institucí.

Nařízení vstoupí v platnost 25. května, jednotlivé státy si ale do něj mohou vložit různé výjimky. Řada politických stran navrhovala různé výjimky v oblasti zmírnění drakonických pokut. To se ale do začátku platnosti zákona nestihne.

"Problém je, že pravděpodobně nestihneme prosadit ty výjimky, které chceme. Dostali jsme to z Evropy v květnu 2016 a já nechápu, proč to minulý ministr neprosadil, když to začíná platit 25. května," citoval server Echo24 premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO). Narážel tak na někdejšího ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD).

"Skutečnost, že se nestihne související předpis přijmout, nebude mít na GDPR vliv. Jedná se o nařízení EU, které bude přímo závazné. Nedostatečná související národní úprava může vést pouze k drobným nejasnostem, popřípadě k rozporu mezi různými právními předpisy. Z nich však bude mít nařízení GDPR vždy větší právní sílu," uvedl pro Echo24 Zdeněk Tomíček, místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Ministerstvo vnitra zapracovalo do zákona několik výjimek, jejich platnost ale nezačne dříve než evropské nařízení GDPR. "V zákoně jsme omezili povinnost zřídit funkci pověřence pro ochranu osobních údajů tam, kde by šlo o ryzí formalitu. Výkladem ´veřejného subjektu´ jsme zajistili, aby nemusel být pověřenec například u servisních příspěvkových organizací nebo knihoven," nastínil jednu z výjimek ministr vnitra Lubomír Metnar.

Strany chtějí chránit obce nebo úřady

Výjimek by ale mělo přibýt. Další úpravy navrhují Starostové a nezávislí (STAN), KDU-ČSL nebo ODS. STANu jde hlavně o ochranu obcí před vysokými pokutami. "Především malé obce nemají finanční ani lidské zdroje na to, aby dokázaly zákonu ve všem vyhovět, a pokuty by pro ně byly likvidační," řekla poslankyně Věra Kovářová.

Lidovci by zase rádi ulevili školám, úřadům nebo neziskovým organizacím. Podobně jako STAN, tvrdí, že pokuty by měly být přiměřené našim poměrům. Podle Víta Kaňkovského by pak neziskové organizace, úřady a obce měly být od pokut zcela osvobozeny.

Občanští demokraté by pak sankce pro firmy zaváděli raději postupně. Jde jim především o ochranu malých podnikatelů. "Snížení sankcí v závislosti na velikosti podniku a jejich zrušení pro obce, odložení povinnosti platit sankce minimálně do poloviny roku 2019 a zavedení jednotného přehledného informačního portálu, aby byly dostupné přehledné informace na jednom místě," vyjmenoval návrhy strany předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura.

Jak poukazuje Echo24, Metnar navrhoval maximální výši pokuty pro obce od 5 do 15 tisíc korun dle typu obce. Vláda ale nakonec ponechala stávající maximální hranici, která je podle Sdružení místních samospráv (SMS) až 15 milionů korun.