Rakušan českého původu, podnikatel a aktivista Philipp Janýr, na něhož je vydán mezinárodní zatykač kvůli odsouzení k pětiletému trestu za krácení cla, se prý vězení donekonečna vyhýbat nechce. "Ale na druhou stranu se nenechám zavřít, když jsem přesvědčen, že jsem nic neprovedl. A je tu ještě šance, že to prokážu," řekl Janýr v rozhovoru pro on-line deníku TÝDEN.CZ.
Syn dlouholetého člena sociální demokracie Přemysla Janýra a rakouský občan je v Česku znám kvůli trestním oznámením, která podal na premiéra Petra Nečase a exministra životního prostředí Pavla Drobila (oba ODS) v souvislosti s kauzou údajných manipulací se zakázkami ve Státním fondu životního prostředí. Před pětiletým trestem, který mu vyměřil Městský soud v Praze, uniká již sedmý rok. Rakousko nevyhovělo žádosti českých úřadu a odmítlo ho k výkonu trestu vydat.
V médiích se spekulovalo o tom, že i když vám v Česku hrozí okamžité zatčení a vězení, občas si do Prahy zajedete.
To není pravda. Vůbec necestuji. Nebudu riskovat.
Takže do českého vězení se nechystáte...
Rozhodně se trestu nechci vyhýbat. Když to na plné čáře prohraji, tak mám pak možnost požádat rakouské úřady, aby trest převzaly.
Že byste si ho dobrovolně - na vlastní žádost - odseděl tam?
Nemá cenu celý život utíkat před mezinárodním zatykačem. To život dost komplikuje. Ale na druhou stranu se nenechám zavřít, když jsem přesvědčen, že jsem nic neprovedl, a je tu ještě šance, že to prokážu.
Jaká?
Před dvěma týdny jsem v této věci vyhrál u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Co z verdiktu plyne?
Můj případ byl poměrně složitý. Městský soud v Praze opakovaně rozhodoval, poprvé mě odsoudil, pak zprostil, poté opět odsoudil a potom se dlouho nic nedělo. Když jsem se odvolával proti poslednímu rozsudku, tak jsem se obrátil na Nejvyšší soud, který to odmítl, a pak na Ústavní soud. Stížností na postup Městského soudu v Praze se Ústavní soud odmítl zabývat, protože jsem podle nich prošvihl lhůtu k podání. S tím se ve Štrasburku neztotožnili a nařídili Ústavnímu soudu, aby se podstatou stížnosti zabýval.
Jak budete dál postupovat?
Rozsudek není pravomocný. Česká republika má tři měsíce na případné odvolání a poté mám půl roku na to, abych podal k českému Ústavnímu soudu návrh na obnovu řízení. A Ústavní soud se rozhodnutím štrasburského soudu musí řídit.
Městský soud v Praze vás před několika týdny uznal vinným ještě z podvodu, ale upustil od uložení trestu s tím, že pět let, které si máte odpykat za krácení daní, je dostačující…
Byl jsem překvapen, když jsem se na webových stránkách TÝDNE dočetl, že soud rozhodl. Vůbec jsem to netušil. Nikdo mě nijak nekontaktoval.
O co konkrétně v kauze podvodu jde?
Společnost, ve které jsem jednatelem, dala koncem února 1998 příkaz své bance, tedy IPB, k převodu 275 000 německých marek na účet u stejné banky vedený v amerických dolarech. Banka nám přitom nabídla individuální kurs k převodu, který jsme přijali, a převod byl dle dohodnutého kursu i proveden. O několik dní později mé firmě banka svévolně, bez našeho souhlasu a vědomí strhla z účtu 343 660 dolarů, tedy v přepočtu řádově tehdy 12 milionů korun, což později odůvodnila tím, že se spletla a že provedla opravné zúčtování. Problém ovšem je v tom, že chyba v obchodně dojednaném kursu není účetní chybou, takže tento krok byl ze strany IPB protiprávní. To následně potvrdila i Česká národní banka, která případ později zkoumala. V tomto období jsem jako jednatel vybral prostřednictvím bankomatu milion korun, což pro naši firmu nebylo nic neobvyklého. Jelikož se mezi bankou a mou firmou rozvinul obchodní spor, odmítla moje firma údajný deficit na korunovém účtu vyrovnat, tak jako banka odmítla vyrovnat její dluh vůči mé firmě. Z běžného obchodního sporu se stala najednou kriminální věc, poté co banka podala na mě trestní oznámení.
Vy jste vybíral milion z bankomatu?
Ano, milion sto tisíc korun.
To si vůbec nedokážu představit...
Bankomat vydává v případě potřeby i pětitisícovky, takže to není vůbec žádný problém. Je ale většinou nutno provést několik transakcí.
Vraťme se ještě k vašemu obvinění z podvodu...
IPB na nás podala trestní oznámení, že jsme to museli vědět, a proto jsme účet záměrně dostali do minusu. Celou dobu se bráním, že to podvod není a že naopak IPB okradla nás.
Podal jste trestní oznámení?
Podal. Dělali to stejní vyšetřovatelé, kteří dospěli sice k závěru, že banka pochybila, ale obvinili jenom mě. Ještě jsme mohli podat žalobu, ale pak přišel krach IPB a její převod na ČSOB. V té době jsme již neměli na soudní poplatky.
S případem, za nějž jste byl v ČR pravomocně odsouzen k pětiletému trestu za krácení daní, jste se také obrátil na soud pro lidská práva?
Ano. Leží to tam již tři roky, takže to vidím pozitivně.
Proč?
Věci, které zamítají, tam většinou mají tak půl roku. V tomto případě udělal Ústavní soud jiné chyby než v případu s IPB, ale stejně si myslím, že se mu to ze Štrasburku vrátí a že proces ještě není ukončen.
