Ústavní soud sice zrušil balíček sociálních škrtů, ale dal vládě šanci k jeho novému přijetí správným způsobem. Zrušení začne platit až na konci letošního roku. Do té doby se na škrtech v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí nic nemění.
Soudci tak vyhověli stížnosti opozičních poslanců ČSSD, podle které vládní většina prosadila škrty neústavním způsobem. Vláda však má "druhý servis", napsáno sportovní hantýrkou.
| Prohlášení premiéra Petra Nečase |
|
Vláda ČR bude respektovat nález Ústavního soudu, ačkoli máme na věc odlišný názor. Stojíme si stále za tím, že vyhlášením stavu legislativní nouze a schválením sociálních úspor jsme zabránili navýšení státního deficitu a rozsáhlým hospodářským ztrátám a naopak jsme vyslali jasný signál finančním trhům, že se nemusí obávat o své investice v Česku. V tomto smyslu to byl nepochybně dobrý krok ve prospěch všech občanů ČR. Stojíme si také za tím, že jsme opozici všechny naše chystané kroky dopředu důkladně zdůvodnili a že jsme nepřekročili běžné parlamentní zvyklosti. Vláda nemůže připustit, aby toto rozhodnutí mělo vliv na zvýšení schodku veřejných financí. Proto po analýze přijmeme legislativní kroky tak, aby nebyl zvýšen schodek veřejných financí. |
"Jsem připraven zákony znovu připravit a předložit," reagoval ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Změny v zákonech Drábek neplánuje. Vynechá pouze věci, které se týkaly roku 2011, například o stanovení stropů na sociální pojištění na šestinásobku průměrné mzdy. O jejich snížení na čtyřnásobek totiž vláda rozhodla již dříve. Zákony Drábek opět předloží v balíčku, aby bylo jasné, o jaké úpravy se jedná.
Parlament nerozhodl demokraticky
Ústavní soud zpochybnil proces přijímání zákona v tzv. zkráceném čtení. "Všechna rozhodnutí parlamentu byla učiněna v rozporu s ústavními demokratickými principy," konstatovali soudci. Ten se využívá podle soudu příliš a soudci kvůli tomu doporučili novelizovat jednací řád sněmovny.
"Většinové rozhodování patří mezi demokratické rozhodování, ale parlament není pouze orgánem této většiny. Je založen na rovnosti všech svých členů a na svobodě projevu všech a parlamentní rozpravy bez ohledu na to, ke které frakci jeho zástupci náleží," řekla v odůvodnění místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.
Sociální demokraté, kteří vládní zákon napadli, totiž poukazovali na to, že Poslanecká sněmovna zákon schválila ve stavu legislativní nouze, což je pro vládní většinu jednodušší a rychlejší a opozice neměla možnost se k zákonu vyjádřit. Vadilo jim také, že Senát přijal zákon po volbách, ale v původním složení - ještě s převahou pravice. To už ale soud nezkoumal.
Dodal však, že "nebyla dodržena lhůta pro mimořádnou schůzi a také byla krácena demokratičnost vypuštěním obecné rozpravy."
Legislativní nouze? Jen výjimečně
U soudu vypovídal i premiér Petr Nečas (ODS). Přijetí zákona v mimořádném režimu zdůvodňoval velkými ekonomickými škodami, které by mohly způsobit i zhoršení ratingu Česka. "Velké hospodářské škody nelze exaktně kontrolovat, jsou jen v rovině pravděpodobných tendencí," uvedl soud v odůvodnění. Přesto soud odloženou platnost svého verdiktu zdůvodnil hrozbou "negativních důsledků", které by nastaly při okamžitém zrušení normy.
Soudci také upozornili politiky, že stav legislativní nouze - tedy zkrácené jednání k novým zákonům - nemohou používat libovolně. "Tento režim by se měl používat pouze v extrémních situacích a pouze s většinovým konsensem. Typově odpovídají závažnosti situací, s nimiž počítá ústava, ohrožení státu a válečný stav," uvedli soudci, kteří za mimořádnou okolnost považují také přírodní katastrofy.
"Proti užívání stavu legislativní nouze se před deseti lety v parlamentu postavil i nynější ministr financí Miroslav Kalousek a soudce ústavního soudu Miroslav Výborný," připomněla Wagnerová.
Konečné rozhodnutí soudu bylo složité - ústavní soudci totiž nebyli jednotní. Odlišná stanoviska k nálezu zaujalo šest z patnácti soudců: Stanislav Balík, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha a Michaela Židlická.
Balíček škrtů v sociální oblasti podle vlády umožní úspory více než 23,5 miliardy korun a pomůže při snižování schodku státního rozpočtu. Zákon provádí řadu změn v oblasti nemocenského pojištění, státní sociální podpory a státní politiky zaměstnanosti. Jde například o nemocenskou, rodičovský příspěvek, sociální příspěvek, porodné a příspěvek na péči.
|
SOCIÁLNÍ ŠKRTY NEČASOVY VLÁDY (přehled významných změn platných od začátku letošního roku obsažených ve vládním balíčku úspor v sociální oblasti) |
|
• - Nemocenská se vyplácí po celou dobu nemoci ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. Předtím se procento zvyšovalo po 30. dni nemoci na 66 procent, po 60. dni na 72 procent. • - Stát nemocenskou proplácí až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti namísto předchozího 15. dne. • - Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) si může určit vyšší měsíční základ pro odvod pojistného na nemocenské pojištění, než odpovídá jejím příjmům, jestliže si určí měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění minimálně ve stejné výši nebo vyšší. • - Změny v pobírání rodičovského příspěvku ve čtyřleté variantě. Celková vyplacená částka se sjednotila s dvouletou variantou na 216 600 korun. Současně došlo ke zkrácení lhůty, ve které si rodič může zvolit tříletou variantu pobírání rodičovského příspěvku z 21 měsíců na 9 měsíců věku dítěte. U čtyřleté varianty tak byla zkrácena doba, po kterou rodič pobírá 7600 korun. Od desátého měsíce do čtyř let věku dítěte rodiči v případě čtyřleté varianty náleží 3800 korun. • - Lidé registrovaní na úřadu práce nemohou pobírat dávky a současně pracovat, jak tomu bylo v minulosti ve vybraných případech. |
