Ve všech krajích ČR by měly už za pár let fungovat azylové domy s utajenou adresou pro oběti útoků za dveřmi domovů. V každém regionu by měla být také zařízení s pomocí pro děti, které se staly svědkem či terčem výpadů. Pokud by se chtěly s násilnickým rodičem vídat, mohlo by to být pod dohledem sociálních pracovníků. Agresoři a agresorky by měli ve všech krajích mít také možnost terapie.
Počítá s tím akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí do roku 2020, který v pondělí schválila vláda.
"Plán se nesnaží cílit pouze na oběti, ale dívá se na problematiku jako na komplexní problém a snaží se pracovat se všemi aktéry. Násilné osoby se v ČR dosud příliš neřešily. V zahraničí se s nimi víc pracuje, aby si uvědomovaly, že to, co dělají, není úplně v pořádku," řekla Lucia Zachariášová z oddělení rovnosti žen a mužů úřadu vlády.
Dokument připravil tým ministra pro lidská práva s vládním výborem pro prevenci domácího násilí a experty. Materiál navazuje na první plán, který platil od roku 2011.
Rozšiřuje se ale i o problematiku genderově podmíněného násilí. Celkem obsahuje sedmdesát opatření, která se týkají pomoci ohroženým dospělým i dětem, práci s násilnými osobami, osvěty či změny zákonů.
Domácí násilí představuje dlouhodobé, opakované a stupňující se útoky jednoho člena domácnosti vůči druhému. Může být fyzické, psychické, sexuální či ekonomické. Obětí jsou většinou ženy. Sexuální násilí zahrnuje znásilnění, obtěžování, zneužívání, nucené sňatky či vykořisťování. Podle mezinárodního srovnání z roku 2013 fyzické či sexuální násilí zažilo 32 procent žen v ČR, nebezpečné pronásledování dvanáct procent a znásilnění pět procent.
Podle deset let starého výzkumu zkušenost se závažným sexuálním obtěžováním v práci mělo třináct procent žen a čtyři procenta mužů. Ročně dopady domácího násilí vyjdou na 1,3 miliardy korun, jsou to náklady na policii, justici, sociální služby, léčbu, nemocenskou a podpory v nezaměstnanosti.
Podle dokumentu není nabídka služeb a pomoci dostatečná. Plán počítá se zřízením utajených azylových domů ve všech krajích do konce roku 2018. Počet míst by měl odrážet počet obyvatel v regionech, kde by měl být i dostatek krizových lůžek pro okamžitou pomoc.
Terapie pro násilníky
V každém kraji mají začít fungovat služby pro děti, které byly obětí zneužívání či svědkem násilí. Do konce letoška má ministerstvo práce sepsat pravidla "asistovaného styku" násilnických rodičů s potomky. Hlavní má být zájem a bezpečnost dítěte. Schůzky by se mohly odehrávat třeba v zařízeních pod dohledem sociálních pracovníků. "Často se stává, že se děti po rozchodu rodičů musejí s násilným rodičem setkávat. Přejeme si, aby soudy rozhodovaly ve prospěch dětí, aby nařizovaly asistované kontakty," řekla Jindřiška Krpálková z vládní rady pro rovné příležitosti.
Ve všech krajích má být také nabídka terapie pro násilníky a násilnice, a to od roku 2017. Do té doby má ministerstvo práce připravit návod pro práci s agresory. Při vykázání z domova by policie podle plánu musela terapii nabídnout. Sociální pracovníci by ji mohli nařídit.
Organizacím, které ohroženým pomáhají, mají resorty vnitra a práce poskytovat dotace. Provozovatelé by měli dostávat peníze pravidelně a měli by předem vědět, kolik to bude. Od roku 2018 by ohrožené osoby měly mít také nárok na dávku mimořádné okamžité pomoci.
O boji proti domácímu násilí by se měly dozvídat děti i ve škole. Pravidelné školení by měli absolvovat také sociální pracovníci či policisté. Do konce letoška by vláda měla připravit kampaň s televizními spoty a osvětou na webu. Do konce příštího roku by měl vzniknout zákon o bezplatné právní pomoci pro chudší lidi.
