Projekty
V Česku je z evropských dotací podporována hlavně infrastruktura
03.06.2019 18:49
V České republice je v programovém období 2014 až 2020 podporována z evropských dotací především výstavba dopravní infrastruktury. Z deseti největších podpořených projektů jsou v polovině případů příjemci podpory Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ČR a Správa železniční dopravní cesty. Největším projektem je výstavba dálnice D35 v úseku Opatovice - Časy - Ostrov v Pardubickém kraji s dotací 8,16 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik ministerstva pro místní rozvoj.
Na druhém místě je modernizace železniční tratě Sudoměřice - Votice s dotací 5,15 miliardy Kč. Následují čtyři projekty na podporu zaměstnanosti a vzdělávání zaměstnanců. Dohromady jde o 11,7 miliardy korun, příjemcem je Úřad práce ČR.
V programovém období 2014 až 2020 přitom může Česko z evropských dotací čerpat až 23,9 miliardy eur (zhruba 617 miliard korun). Evropská komise Česku do konce dubna proplatila 164,8 miliardy korun. Na projekty za 424 miliardy korun mají příjemci již uzavřené smlouvy. Dosud bylo v tomto programovém projektu podpořeno v Česku zhruba 36.000 projektů.
Příjemci největších dotací na jednotlivé projekty jsou i ministerstva, dále například Fyzikální ústav Akademie věd ČR, Masarykova univerzita, Univerzita Karlova nebo Národní technická knihovna.
Z menších obcí získal největší dotaci Rapotín v Olomouckém kraji na protipovodňová opatření. Její výše 350 milionů korun je v pomyslném žebříčku na 134. místě. Z jednotlivých firem, které jsou převážně v soukromém vlastnictví, získaly největší dotaci Tatra Trucks (220 milionů korun, 217. místo) na snížení energetických ztrát a Petra Plast (200 milionů, 252. místo) na sanaci areálu bývalých Humpoleckých strojíren.
Podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy je podpora infrastruktury správná. "V největším objemu jsou z evropských peněz financovány převážně opravdu ekonomicky smysluplné projekty. Ať už jde o infrastrukturu silniční, železniční nebo infrastruktury městské hromadné dopravy. Tyto investice české ekonomice prospívají, protože stimulují ekonomickou aktivitu," uvedl Kovanda.
Analytik BH Securities Štěpán Křeček doplnil, že systém evropských dotací je natolik složitý, že se v něm neškolení laici nemohou zorientovat. "To ve svém důsledku vede k situaci, kdy podstatná část evropských peněz končí u velkých společností, které mají specializovaná oddělení na čerpání fondů. Malé firmy a drobné živnosti podobná oddělení nemají a zpravidla jim chybí čas i chuť se v komplikovaných systémech zorientovat. Proto drobní podnikatelé většinou žádné dotace nečerpají," uvedl dále Křeček.
V praxi tak podle něj vzniká paradox dotačního systému, kdy jsou velké společnosti zvýhodňovány na úkor menších subjektů, což je z ekonomického hlediska obtížně ospravedlnitelné. "Dotace by totiž nikdy neměly zvyšovat nerovné postavení na trhu. Systém evropských dotací je vhodné přepracovat tak, aby se omezily dotace pro konkrétní firmy. Místo toho je vhodné peníze alokovat do veřejných projektů, které mají pozitivní vliv na ekonomiku jako celek," dodal Křeček.
Podle návrhu auditní zprávy Evropské komise (EK) by měl holding Arofert vrátit 100 procent dotací poskytnutých od 9. února 2017. Celkem jde o 451 milionů korun. Premiér Andrej Babiš (ANO), který tehdy holding vložil do svěřenských fondů, podle zprávy EK i přesto porušuje po celou dobu svého vládního působení český zákon o střetu zájmů. Holding podle EK totiž nadále nepřímo ovládá, premiér to však odmítá.
Agrofert měl vliv například na ministerstvo zemědělství už od konce 90. let, tedy dávno předtím, než premiér Babiš vstoupil do politiky, řekl ředitel asociace ekologických organizací Zelený kruh Daniel Vondrouš. Dodal, že podobný vliv mají i jiné velké firmy na jiné resorty.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.