Důvodem propadu České republiky v mezinárodním indexu vnímání korupce jsou privatizace státu oligarchy, špatné fungování regulačních orgánů a nedostatečná transparentnost při zadávání veřejných zakázek a poskytování dotací. Novinářům to ve čtvrtek řekl ředitel české pobočky nevládní protikorupční organizace Transparency International (TI) David Ondráčka. Česko se proti loňsku v žebříčku propadlo o šest míst na 44. příčku ze 180 zemí, v indexu zaostává za průměrem Evropské unie.
"To, že Česká republika v žebříčku klesla, je velmi negativní zpráva, varující signál. Ukazuje se, že Česká republika v omezování korupce a prosazování otevřenosti spíš klesá. Bez funkčního státu, kvalitních institucí a důsledné justice špičku dohánět nebudeme," řekl Ondráčka.
Problém vidí v rostoucím vlivu oligarchických struktur v zemi. "V čele státu máme oligarchu přímo, ale samozřejmě jsou tu i další finanční skupiny, které získávají vliv na chod státu a státní správa tomu není schopna čelit," řekl Ondráčka.
Premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizoval i v souvislosti s dotační politikou státu, která je podle TI neprůhledná. "Dotační skandály míří na samotného premiéra, který se ve svých dotačních kauzách topí. To vysílá signál do celého veřejného sektoru, kdy místo toho, aby stát plnil svou funkci, hájí zájmy jednoho člověka," řekl.
O problémech Babiše mluvila i mezinárodní verze zprávy TI o indexu vnímání korupce. "V České republice skandály z poslední doby týkající se ministerského předsedy a jeho snah získat veřejné prostředky pro jeho firmu skrze dotace EU ukazují na zarážející nedostatek politické integrity," uvedl dokument. Babiš vložil své firmy do svěřenských fondů a konflikt zájmů odmítá.
Transparency International se brání u soudu
Premiér má s českou pobočkou TI, která se věnuje jeho údajnému střetu zájmů kvůli holdingu Agrofert, dlouhodobé spory. Opakovaně ji označil za zkorumpovanou organizaci s pochybným financováním, TI se proti tomu brání u soudu. Z výroční zprávy TI za rok 2018 vyplývá, že náklady organizace činily 9,96 milionu korun, příjmy v podobě dotací, grantů či darů 10,22 milionu. Nejvíc peněz, téměř tři miliony, TI na projekty získala od ministerstva zahraničí, další peníze poskytly například resorty vnitra a práce a sociálních věcí. Mezi zdroji je také Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).
Jako problematické pro Česko vidí TI i fungování regulačních úřadů, jako jsou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Energetický regulační úřad nebo Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Tyto úřady podle organizace neplní dostatečně svou roli a jejich představitelé nenesou dostatečnou zodpovědnost za výkon svých funkcí.
Právní odborník TI Petr Leyer upozornil i na problémy s politizací státní správy. Podle něj současný služební zákon nedokáže zajistit nepolitické fungování úřadů, protože ho vláda obchází častými systemizacemi služebních míst. Podle Leyera to umožňuje odstraňování nepohodlných lidí tím, že se změní vnitřní struktura jednotlivých ministerstev.
Leyer kritizoval i problémy v chybějících zákonech, jako je regulace lobbingu nebo zpoždění při implementaci evropské směrnice proti praní špinavých peněz, která by umožnila lépe odhalovat skutečné majitele firem. Rizika podle něj nesou snahy o úpravu zákona o svobodném přístupu k informacím nebo novelizace zákona o státním zastupitelství.
TI ale vidí v Česku i pozitivní signály. "Je tady aktivní občanská společnost, která brzdí některé excesy, ke kterým by mohlo dojít," řekl Ondráčka. Podle něj to nejsou jen demonstranti v ulicích, ale i aktivní organizace a jednotlivci, kteří upozorňují na problematické věci. Za pojistku označil také justici, která podle něj představuje jistou hráz proti některým excesům.
