Finanční trh
V Česku se rozmáhá fenomén investičních podvodů, policisté jich řeší stále více

Policisté loni v Česku řešili rostoucí trend investičních podvodů, které jsou založené na předstírání obchodování na finančních trzích. Majetkových trestných činů se pachatelé dopouštěli také v souvislosti s insolvenčními řízeními, a to ve spojení s vydíráním podnikatelů. Ve výroční zprávě za rok 2019 to uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

"S rostoucí ekonomikou ČR a s tím související bonitou domácností a firem jsme zaznamenali rostoucí podíl investičních podvodů, které se týkaly výhodných investičních příležitostí do akcií, dluhopisů, kryptoměn, vzácných kovů, slibujících rychlé zisky a bezpečnost investice," konstatovali kriminalisté.

Jako příklad centrála ve zprávě připomněla případ podnikatele, jehož v lednu 2019 obvinila z podvodů s investorskými vklady určenými k obchodování na forexových a komoditních trzích. Na straně poškozených figuruje 7801 lidí a firem, kteří podle obžaloby přišli celkem o více než 2,2 miliardy korun. Kauzou se v tomto týdnu začal zabývat soud.

Podle vyšetřovatelů se loni množily také takzvané CEO podvody, při nichž se pachatel vydává za vysokého manažera určité společnosti a zmanipuluje zaměstnance k provedení platby na svůj účet.

K insolvenčním řízením NCOZ uvedla, že související trestná činnost se vyznačuje vysokou sofistikovaností. Insolvenci lze podle vyšetřovatelů zneužít k faktické diskreditaci a likvidaci ekonomicky zdravé firmy nebo k jejímu postupnému ovládnutí finančními skupinami, které jednají například na objednávku konkurence. Insolvenční řízení je také možné využít k propracovanému zastírání předchozí trestné činnosti, třeba k praní špinavých peněz.

V oblasti závažné hospodářské trestné činnosti a korupce loni podle NCOZ přetrvávaly trendy z předchozích let. Pokračovala tedy především trestná činnost při rozdělování veřejných peněz, a to jak na úrovni celostátních subjektů, tak u územních samosprávných celků, kdy docházelo zároveň ke zneužívání finančních prostředků z EU.

Vyšetřovatelé poukázali na to, že se při odhalování a rozkrývání tohoto typu trestné činnosti potýkají s neochotou poškozených i svědků toto jednání nahlašovat. Obě skupiny se obávají odvety ze strany pachatelů či ztráty zaměstnání. Policie se tak o problému dozvídá se zpožděním, což vede k obtížím se zadokumentováním činu a s následným dokazováním.