V českých věznicích bude brzy chybět 2300 míst, spočítal ekonom

Pokud stát nebude řešit problém přeplněných věznic, bude v nich v nejbližších letech chybět přibližně 2300 míst. Tvrdí to ekonom Libor Dušek, který představil svůj model pro predikci počtu vězňů založený na statistikách Vězeňské služby. Zpřísnění trestů po účinnosti nového trestního zákoníku podle Duška ročně zvyšuje vězeňskou populaci o dva tisíce lidí a výdaje státního rozpočtu o 660 milionů korun. Náměstek ministra spravedlnosti pro trestní politiku Vladimír Zimmel uvedl, že ministerstvo nyní zmírnění trestů nechystá.

V českých věznicích si nyní odpykává trest 18609 vězňů, ubytovací kapacity nedostačují už teď. "Pokud se kriminalita a trestní politika nezmění, odhadujeme, že tento počet ke konci roku 2016 dosáhne 20 tisíc a následně se ustálí na počtu 20360 vězňů," řekl Dušek, který je docentem na Vysoké škole ekonomické a také působí na akademickém pracovišti CERGE-EI. Jestliže budou pokračovat represivní trendy v trestní politice, počet vězňů bude podle něj trvale růst a v roce 2024 bude ve věznicích 21740 odsouzených.

Řešením přeplněnosti věznic může podle Duška být výstavba nových věznic či změny v trestní politice, které povedou ke snížení počtu vězňů. První varianta není z pohledu ekonoma efektivní. Upozornil na to, že 2300 chybějících míst by si vyžádalo vybudování čtyř až pěti věznic, tedy investici zhruba 430 milionů korun a dalších 750 milionů korun ročně na jejich provoz. "Je potřeba položit si otázku, zda se vyplatí udržovat takto velkou vězeňskou populaci," podotkl. Upozornil, že již nyní má Česko v přepočtu na počet obyvatel výrazně více vězňů než západní země EU.

Souběžným řešením by tak podle ekonoma měly být i koncepční změny - například vyšší využívání alternativních trestů jako domácího vězení, propadnutí věci či peněžitých trestů, dále dekriminalizace méně škodlivých forem trestné činnosti či zastavení dalšího zvyšování trestů. "Zvyšování již tak vysokých trestů sice dokáže vyhovět postojům široké veřejnosti, která systematicky volá po přísnějším trestání pachatelů, ale prakticky přináší sporné efekty za vysokých nákladů," prohlásil Dušek.

Exministryně spravedlnosti Helena Válková k tomu dodala, že v Německu tvoří peněžitý trest 80 procent ukládaných sankcí.

"Problematika snižování trestů je mince o dvou stranách. Ministerstvo spravedlnosti v tuto chvíli nemá na stole žádný konkrétní návrh," reagoval náměstek Zimmel. Připustil ale, že v úvahách se objevuje i tato možnost. Doplnil, že Duškův model bude ministerstvo využívat například pro plánování investic do věznic. Už se prý uplatnil při tvorbě nové koncepce vězeňství, kterou chce úřad brzy odeslat vládě. "Nestane se, že bychom zvolili jednoduché řešení, tedy jen výstavbu nových kapacit," slíbil.

Zároveň ale náměstek upozornil, že většina evropských států staví nové, moderní věznice. Zacházení s vězni v českých zastaralých, nevyhovujících prostorách podle něj nemůže být efektivní. "Moderní věznici bychom si přáli, ale není to reálné," přidal se šéf Vězeňské služby Pavel Ondrášek.

Podle zářijových statistik bylo ve věznicích 17921 míst, výstavbou nových ubytoven se tento počet mírně zvýšil. Ondrášek zrekapituloval, že v letošním roce vznikla nová ubytovna na Pankráci pro zhruba 100 vězňů, znovu se otevřela pobočka pro 150 odsouzených žen ve Velkých Přílepech a v Břeclavi-Poštorné zahájila provoz pobočka věznice pro 200 vězňů. Další ubytovny vzniknou ve věznicích v Hradci Králové a v Rapoticích.