Kroměřížská radnice chystá instalaci čtyř takzvaných kamenů zmizelých, které připomenou tragické osudy místních Židů za druhé světové války. Do chodníku vsazené dlažební kostky s mosazným povrchem uctí památku Joachima Astela, posledního rabína ve městě, a jeho rodiny. Astelovi žili v Moravcově ulici v prvním patře někdejší židovské radnice a zahynuli v koncentračním táboře v polské Osvětimi, řekl mluvčí kroměřížské radnice Jan Vondrášek.
Podle starosty Jaroslava Němce (ANO) žila v Kroměříži před druhou světovou válkou silná židovská komunita. "Na místě bývalé synagogy stojí dnes kulturní dům, celá Moravcova ulice byla v podstatě židovská. Umístěním kamenů zmizelých si připomeneme pohnuté osudy někdejších obyvatel města. Navíc mohou do Kroměříže přilákat zájemce o historii," uvedl Němec. Rabín Astel zahynul v Osvětimi v roce 1941, jeho žena a dva synové tamtéž v roce 1944. Kameny, které je připomenou, se v Moravcově ulici podle Vondráška objeví na podzim.
V Kroměříži byl první kámen zmizelých instalován na podzim roku 2014. Ve Vodní ulici připomíná Emila Branda, bývalého majitele kavárny v budově, na jejímž místě byla v roce 1930 postavena nová prodejna firmy Baťa. Brand poté žil ve vedlejším domě, před nímž je umístěn kámen s jeho jménem a údaji o narození a úmrtí. Brand zemřel v roce 1942 ve vyhlazovacím táboře Malý Trostinec v Bělorusku.
Návrh na umístění kamenů zmizelých předložila ředitelka Knihovny Kroměřížska a městská zastupitelka Šárka Kašpárková (TOP 09). Na přípravě se podíleli i ředitelka Státního okresního archivu Kroměříž Jitka Zezulová, zástupkyně ředitele Muzea Kroměřížska Markéta Mercová a vedoucí radničního odboru kultury a cestovního ruchu Pavel Zrna. Město by v budoucnu chtělo v ulicích rozmístit i další kameny zmizelých. Iniciátoři podle Vondráška postupně dohledávají údaje o dalších obětech holokaustu.
Židé žili v Kroměříži od počátku 14. století. Na konci 19. století jich zde bylo na 800, v roce 1930 se ale k judaismu hlásily už jen necelé čtyři stovky obyvatel města. Židé obývali dnešní Moravcovu a Tylovu ulici, šlo o uzavřené ghetto s asi 40 domy. Za druhé světové války bylo zavražděno 259 Židů z Kroměříže. Komunita byla po válce obnovena, ale později pro nízký počet členů změněna na sbor věřících. I ten ale po roce 1980 zanikl.
Tradici pokládání kamenů zmizelých před domy, ve kterých žily oběti holokaustu, založil v roce 1992 německý umělec Gunter Demnig. Po Evropě jsou jich už desítky tisíc. Kameny mají ukázat, že oběti holokaustu nebyly jen bezejmenná masa, ale že jsou za nimi konkrétní lidé.
