Klimatická politika
V Praze se sešli premiéři V4 a rakouský kancléř

V Národním muzeu v Praze se ve čtvrtek ráno sešli premiéři zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy ČR, Slovenska, Polska a Maďarska. Po zhruba hodinovém jednání se k nim připojil rakouský kancléř Sebastian Kurz na prvním visegrádském summitu s vrcholným představitelem Rakouska od června 2018. Společně před muzeem uctili památku Jana Palacha, následné jednání by se mělo týkat mimo jiné energetiky, na kterou mají země V4 a Rakousko odlišný pohled.

Premiér Andrej Babiš (ANO) před devátou hodinou postupně přivítal polského premiéra Mateusze Morawieckého, předsedu maďarské vlády Viktora Orbána a slovenského premiéra Petera Pellegriniho. Morawiecki po příjezdu hovořil o společné historii Poláků, Čechů a Slováků či době normalizace. Na twitteru uvedl, že si do Prahy přijel připomenout i smrt Palacha. Akty sebeupálení lidí v Praze, Kyjevě či Budapešti podle něj připomínají osud zemí někdejšího východního bloku.

Po zhruba hodinovém jednání V4 do Prahy dorazil Kurz. Schůzka všech pěti politiků je plánována na zhruba hodinu a půl, následovat bude pracovní oběd. Po summitu v Národním muzeu se Babiš s Kurzem přesunou do Kramářovy vily, kde je čeká bilaterální jednání.

Podle úřadu vlády budou premiéři debatovat o klimatické politice EU, kde se postoje V4 a Rakouska významně liší. Zatímco V4 se staví opatrně k evropskému cíli dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, nová rakouská vláda si stanovila za cíl dospět k uhlíkové neutralitě země o deset let dříve.

Dalším tématem by měla být energetika, kde jsou rovněž představy V4 a Vídně odlišné. ČR, Slovensko a Maďarsko chtějí posilovat význam jádra ve své energetice, Rakousko usiluje o celoevropský odklon od využívání jaderné energie. Nová rakouská vláda chce všemi prostředky bránit stavbě nových a rozšiřování současných jaderných elektráren v Evropě, zejména v sousedních zemích. Česko plánuje dostavbu jaderných elektráren v Temelíně a v Dukovanech.

Ohněm proti normalizaci

Premiéři společně položili růže u památníku Palacha a Jana Zajíce, který se nachází pod Národním muzeem na Václavském náměstí v místech, kde se dvacetiletý Palach polil benzinem a zapálil. Palach svým činem z 16. ledna 1969 protestoval proti normalizaci, tedy potlačování svobod nastolenému komunistickým režimem po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Po třech dnech zraněním v nemocnici podlehl.

Politikům při kladení květin na dálku přes magistrálu poslala vzkaz transparenty v češtině a němčině asi desítka aktivistů, kteří odmítají výstavbu nových jaderných bloků. Policie na twitteru uvedla, že z bezpečnostních důvodů uzavřela jeden z výstupů z metra ve stanici Muzeum.