Rozhovor TÝDNE
Válku začne spíše Trump než Kim, míní expert na bezpečnost

Pokud by dnes vypukl globální konflikt, byl by ničivější než druhá světová válka, a to i bez použití jaderných zbraní, říká Jan Ludvík z Centra bezpečnostních studií Univerzity Karlovy. Válčit se bude pravděpodobněji kvůli národní prestiži, cti nebo výrokům než o území nebo suroviny.

Bude třetí světová válka?

Dříve či později nějaká válka určitě bude, i když si nemyslím, že vypukne v Evropě.

"Rakeťák" Kim Čong-un vyhrožuje USA, že dokáže jejich území zasáhnout jadernou zbraní, americký prezident Donald Trump mu to oplácí výhrůžkou, že KLDR "totálně zničí". Není lepší něco udělat, než Kimovi přeskočí?

Zvláštní je, že panuje poměrně velká nedůvěra k racionalitě severokorejského nebo i íránského vedení. Je to spíše kulturní předsudek než výsledek analýzy. Severokorejci či Íránci se nebudou chovat neracionálně. KLDR ví, že když zaútočí na USA jadernými zbraněmi, je to její konec, ne Spojených států. I kdyby v Americe zasáhla nějaký cíl a zabila několik milionů lidí, pořád jsou USA velký stát s třemi sty miliony obyvateli, který by je v odvetě skutečně totálně zničil.

Severokorejci to přehánějí, aby udržovali svůj vyděračský potenciál. Je to strategie, jež podle teorie her vychází ze hry na zbabělce: proti sobě se řítí v autech mladí kluci a počítá se s tím, že nakonec uhne ten, který uvěří, že protivník je šílenec a neuhne. Tak v podstatě hraje KLDR a stupňuje šílenství, aby udržela pozornost.

Jenže při závodech teenagerů se občas někdo naboural, dá se na to spolehnout?

To je trošičku problém, ale na druhou stranu: je Trump v této chvíli na korejském hřišti ten racionálnější? Myslím, že pokud tam někdo začne konflikt, tak to budou spíš USA. Tím nechci říct, že by za to nemohla KLDR. Ale Trump má výhodu silnějšího hráče. Pokud dojde k vojenské konfrontaci, může zvítězit, KLDR vojensky vyhrát nemůže. Američané mohou sázet na to, že Kim jadernou zbraň s velkou pravděpodobností nepoužije. S dobrou zpravodajskou službou by dokázali preventivním útokem zničit jaderný arzenál KLDR, podobně jako Izraelci zlikvidovali jaderný program Iráku v Osiraku.

Jakou roli by v tom hrála Čína, Rusko nebo Japonsko?

Dlouhodobě se snaží mírnit USA, které čas od času chtějí problém KLDR vyřešit jednou pro vždy. Američané jsou daleko, nesli by relativně malé riziko, nejvíc by to odnesla Jižní Korea. Už v devadesátých letech se o vojenské akci uvažovalo. Tehdy situaci zachránil exprezident James Carter. Ten se do Pchjongjangu vydal, s Kim Ir-senem tam uzavřel soukromě dohodu, aniž by k ní měl mimochodem mandát, tu dohodu zveřejnil, takže Billa Clintona tehdy postavil před hotovou věc. Tehdy se dohodlo, že KLDR například může mít lehkovodní reaktory, které nevytvářejí moc štěpného materiálu. Postupem doby ani jedna strana dohodu nedodržovala a ten systém se rozpadl.

Není to jediné konfliktní místo na zemi, od druhé světové války je tabu pro překreslování hranic. Jen v Evropě jsou fakticky dvě Srbska, dvě Albánie, naposledy Ukrajina a nedaleko třeba Kurdistán rozdělený mezi tři státy. Nebylo by lepší, kdyby se mezinárodní společenství shodlo na změně hranic na kongresu jako v 19. století tak, aby například Srbové měli jedno velké Srbsko připojením srbské části Bosny a nahradila se jim ztráta Kosova, případně se jim vrátil i Srby obývaný sever Kosova?

Profesor Harald Müller z Frankfurtu po tom "novém kongresu" volá už poměrně dlouho. Nová architektura mezinárodního společenství by určitě upustila páru v místech, kde jsou nějaké tenze.

Proč se tak dosud nestalo?

Velké státy se bojí, že když se pustí do změn hranic, nebude požadavkům konec a dotkne se to nakonec i jich samých, podívejte například dnes na Katalánsko.

Statisticky ve 20. století bylo nejvíc konfliktů mezi nedemokratickými státy, méně mezi státem demokratickým a nedemokratickým, mezi demokratickými snad jen jeden. Neroste nebezpečí globálního konfliktu tím, že narůstá vliv nedemokratických režimů, především Číny?

Historicky platí, že demokracie mezi sebou neválčí. Vyplývá to z jejich podstaty. Jsou zvyklé problémy řešit spíš konsenzuálním "žvaněním" v parlamentu, i když se to některým politikům v demokraciích nelíbí. Jsou kapitalistické a tržní, takže by na válce prodělaly. Neplatí však, že by demokratické státy měly menší chuť válčit. Demokratické státy neválčí spolu, ale statisticky vzato často válčí se státy nedemokratickými.

Teorie říká, že kdyby byly demokratické všechny státy, tak by se neválčilo. Bohužel se neví, jestli je to demokracií nebo tím, že většina demokratických států je na západě a projevují se tam kulturní vzorce, které jinde na světě nejsou. Ostatně nejcitlivější pro vznik konfliktu jsou státy při přechodu k demokracii po konci diktatury nebo osvobození od kolonialismu, například Jugoslávie nebo africké země. Najednou sice vznikne svobodně zvolená vláda, ale nemá demokratické návyky vyjednávání, toho žvanění vedoucího k mírumilovnému výsledku. Je to statisticky prokazatelné a je to vlastně přirozené. Kdyby se například Čína demokratizovala, tak by dost možná chtěla konečně sjednocení s Tchaj-Wanem a konflikt by byl na světě.

A do toho se tedy autoritářské Číně nechce?

Nemá důvod. Konflikt má velký potenciál sjednotit lidi, takže vyvolání konfliktu je častá volba v případě vnitřních problémů, aby se od nich odvrátila pozornost. Typická je invaze na Falklandy, kdy měl argentinský režim vnitřní problémy a vyvoláním války sjednotil národ, jenže se přepočítal, podcenil reakci ze zahraničí a po prohrané válce padl. Konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií také periodicky eskaluje kvůli vnitřním problémům.

V Sýrii to vypadá, že přítomnost Ruska nebo Američanů válku podporuje, ale není přítomnost velmocí na Blízkém východě na druhou stranu brzda, aby nezačala válčit Saúdská Arábie s Íránem nebo dál nerostlo Turecko?

Drží je na uzdě, to je pozitivní role velmocí. Kromě toho, že je svou přítomností odrazují, tak nabízejí i různá diplomatická řešení, zprostředkování. A tady je pak pořád důležitá role OSN jako fóra, kde se mohou setkávat a jednat.

* Jak bude vypadat příští světový konflikt?

* Jak zasáhne civilisty?

* Jaká je úloha jaderných zbraní a kdo je dnes má?

* Kde jsou potenciální místa konfliktů?

* Proč slábne Rusko a jaká je role Číny?

* Jak dopadne krize na Ukrajině?

* Rozpoutají válku islamističtí teroristé?