Kamery nové generace
Velký bratr v pražském metru? Ochránci soukromí varují

Kamera v pražském metru dokáže z vašeho obličeje či stylu chůze přesně identifikovat veškeré vaše nacionálie. Z jednoho záběru pozná: Josef Novák jel v úterý v pět odpoledne z Hradčanské na Můstek a cestou se líbal s Marií Vránovou. Už dříve kritizovaný záměr rozhodně neumírá.

O záměru pražského Dopravního podniku zavést ve spolupráci s firmou Saab do metra zcela novou generaci kamer se psalo zhruba před dvěma lety. A vzbudilo to velmi negativní reakci.

Kromě toho, že kamerový, požární, zabezpečovací či další systémy v metru se měly propojit do jediné inteligentní sítě, měl být u nás poprvé využit i software na rozpoznání obličejů nebo stylu chůze. Systém by tak nejen upozornil na nestandardní chování některého z cestujících, ale byl by schopen ho i okamžitě identifikovat. Proti tomu se hlasitě ozvali ochránci soukromí a osobních údajů.

Vývoj nezastavíte

Že tato myšlenka ale zdaleka není mrtvá, se potvrdilo na úterní konferenci o kamerových systémech, kterou pořádal Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Zástupce společnosti Siemens, která dodává do pražského metra vagony i jiná zařízení, zde byl dotázán, zda práce na tomto záměru pokračují.

"Technický vývoj nejde zastavit. Spíše je třeba řešit zabezpečení takového systému a možnou manipulaci s ním," řekl Tomáš Semerád, expert Siemensu na bezpečnostní systémy. Další podrobnosti odmítl uvést s odkazem na obchodní tajemství.

Úřad, který dohlíží na ochranu soukromí, před kamerami nové generace opět varuje. "Je to děsivá vize. Už jsme proti tomu protestovali na pražském magistrátu, ale byli jsme ujištěni, že se v nejbližší době zavedení takového systému v metru nechystá," říká předseda ÚOOÚ Igor Němec.

Ukaž mi, jak chodíš, a já...

Jeho úřad má přitom boom bezpečnostních kamer na denním pořádku. Jejich počet v zemi je dnes odhadován na desetitisíce a dál raketově narůstá. A právě doprava je jednou z oblastí, kde přibývají nejrychleji. V tramvajích, autobusech, ve vlacích. Řidiči jimi sledují cestující a zaměstnavatelé zase řidiče, používají je autoškoly, technické služby či pro případ důkazu při nehodě i běžní vlastníci automobilů.

Doplnění kamerových systémů sofwarem, který by byl schopen identifikovat člověka podle jeho jedinečných biologických charakteristik (geometrie obličeje, specifický styl chůze), by pomohlo vytvořit orwellovský systém "velkého bratra". Tento princip byl už v minulosti zkoušen třeba na stockholmském letišti či v nápravných zařízeních ve Švédsku a v Austrálii.

Pražský dopravní podnik přitom už dříve odmítal konkretizovat, jaké parametry by měl nový bezpečnostní systém v metru mít. Argumentoval tím, že příprava systému je teprve v první fázi, a je tedy předčasné mluvit o konečné podobě.

V Česku navíc chybějí jasná právní úprava pro instalaci a provozování kamerových systémů. Jediným předpisem upravujícím tuto oblast je jen obecný zákon na ochranu osobních údajů. Speciální zákon na toto téma slibovalo už několik ministrů vnitra, ale zatím neexistuje ani ve formě věcného záměru.