Chorvatský trh nabízí řadu investičních a obchodních příležitostí nejen v cestovním ruchu, ale také například ve finančním sektoru nebo potravinářském průmyslu. V rozhovoru pro ČTK to řekl český velvyslanec v Záhřebu Milan Hovorka. Jeho ambicí je zároveň s Chorvatskem vést politický dialog jakožto s partnerem v Evropské unii a spojencem v Severoatlantické alianci (NATO).
"Samozřejmě Chorvatsko je velmi často vnímáno primárně jako oblíbená turistická destinace. Mou ambicí jako velvyslance je zároveň budovat vztahy s Chorvatskem jako se zemí, která je naším partnerem v EU, jako se zemí, která je naším aliančním spojencem v NATO. Ten politický dialog je nesmírně důležitý. Zároveň je to poměrně dynamicky se rozvíjející hospodářská spolupráce," poznamenal Hovorka.
Češi podle velvyslance byli jedněmi z prvních, kteří dokázali odhalit turistický potenciál Chorvatska. "Dnes, když si zemi budete projíždět od jihu na sever, ze severu na jih, tak uvidíte spoustu připomínek toho, jak celá řada lokací je spojena s českými investory," podotkl. Nejedná se podle něj o investice do malých ubytovacích zařízení, ale třeba do čtyř- nebo pětihvězdičkových hotelů v atraktivních místech. "Naši investoři jsou schopni velmi dobře sledovat trendy v oblasti cestovního ruchu," řekl Hovorka.
Připomněl také to, že před dvěma lety čeští miliardáři Jaroslav Strnad a René Matera ovládli tradiční chorvatskou průmyslovou skupinu Djuro Djaković. "Do období převzetí byla společnost dlouhodobě v červených (číslech), dnes je pohodlně v černých číslech s velmi dobrou perspektivou v oblasti jak výroby železničních vagonů, tak vojenského materiálu," uvedl velvyslanec.
Obě země podle něj propojuje silná národnostní menšina a společné projekty Čechů a Chorvatů. Zmínil například venkovní výstavu o česko-chorvatské vzájemnosti prezentované skrze pomoc v těžkých časech. "Hovoří o tom, kdy na území České republiky byla poskytnuta ochrana 1500 dětem a jejich matkám ve velmi těžkých dobách vlastenecké války v roce 1991," řekl Hovorka. "Ale hovoří také o pomoci, kterou Chorvaté, naše krajanská komunita, poskytli nám v Česku v dobách spojených s přírodními katastrofami, záplavami, tornády," dodal.
Výstava se nacházela v jižních zahradách Pražského hradu, poté na Karlově náměstí v Praze, v Brně a následně v chorvatské Rijece, Splitu či Pule. Panely jsou v češtině i chorvatštině. Tento měsíc se výstava přesune do Daruvaru s nejpočetnější českou menšinou v zemi.
Velvyslanec také uvedl, že ve spolupráci ambasády, českého ministerstva zahraničí, Svazu Čechů v Chorvatsku a Národní rady Ukrajiny se na ostrově Pašman uskutečnil mezinárodní tábor pro děti krajanů žijící na Ukrajině a v Chorvatsku.
