Věštba budoucnosti na Tři krále? Tradice má dlouhou historii

Domácí
6. 1. 2020 14:32
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Vánoční svátky tradičně končí příchodem mudrců z Východu, kteří se přišli do Betléma poklonit novorozenému Ježíšovi. V tento den proto nejčastěji odstrojujeme vánoční stromek a výzdobu schováváme do krabic. Zjevení Páně neboli Tři krále slavíme 6. ledna.

"My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví vinšujem vám." To je úvodní část koledy, která se 6. ledna v podvečer rozezní u dveří nejednoho domu. Svátek Tří králů je spjat s legendou, že se do Betléma přišli poklonit Ježíškovi tři mocní mágové z východního světa, kteří mu přinesli zlato, myrhu a kadidlo. V té době vládl v Jeruzalémě král Herodes, jenž mudrce do Betléma poslal.

Až v pátém století našeho letopočtu byli králové pojmenováni jako Kašpar, Melichar a Baltazar. Jejich jména však překvapivě nesouvisejí s tradicí, která přetrvala do dnešních dnů, tedy psaní iniciál a letopočtu nad dveře. Ve skutečnosti jde o zkratku latinského nápisu Christus mansionem benedicat - ať Kristus požehná tomuto domu. A tři křížky za písmeny (K+M+B+) nejsou znaménky plus, ale symbolizují Nejsvětější Trojici - Otce, Syna a Ducha svatého.

Dříve si chudé děti koledováním na Tři krále obstarávaly jídlo. Byla to pro ně poslední možnost, jak si zajistit obživu na tuhou zimu. V současné době se pojí Tříkrálová sbírka s výběrem peněz na charitu. A v kostelech se v tento den světí voda, sůl, křída nebo zlaté předměty, které by měly přinášet štěstí a zdraví. Svěcenou křídou se potom píší na dveře zmíněné iniciály.

Sedm hrnečků a symbolika

Svátek Tří králů byl v minulosti považován také za velmi příznivou dobu pro věštění budoucnosti. Lidé se například pokoušeli zjistit, koho v rodině jako prvního potká smrt. Každému zapálili stejně velkou svíčku, neblahý osud věštba přiřkla tomu, komu shořela nejdříve.

Své další směřování hledali také v symbolice. Pod sedm hrnečků přiklopili sedm předmětů, promíchali je a každý odklopil ten svůj. Penízek znamenal bohatství, prsten svatbu, hřeben nedostatek, látka cestování, figurka narození, chleba dostatek a uhlí nemoc či smrt.

Ani tato tradice však nezůstala ušetřena novodobého boje proti diskriminaci a xenofobii. Ve španělském městě Úbeda se tamní starostka rozhodla zahájit kampaň "Baltazar jde první", a zakročit tak proti rasismu. Právě zmíněný mudrc má tmavou pleť a v jihošpanělském městě si jeho kostým obleče běženec z Mali.

Autor: -jan- Foto: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ