Daňový balíček
Vobořil: Stát by měl z hazardu dávat peníze na léčby závislostí

Navrhovaný daňový balíček podle odborníků z praxe léčby závislostí zvýší daně z alkoholu, tabáku a hazardu, ale na léčbu závislých jde méně peněz než v minulosti. Hazard by podle nich měl být daněn podle míry rizika. Řekli to v úterý u kulatého stolu ThinkTanku Racionální politiky závislostí bývalého protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila (ODS).

Daňový balíček podle řečníků nebyl konzultován s odborníky na léčbu závislostí. "Zákon neprošel oponenturou odborníků, hodnocení dopadů RIA v legislativním procesu. Nevyjadřovala se k němu ani rada vlády pro protidrogovou problematiku nebo sněmovní zdravotní či sociální výbor," řekl Matěj Hollan (Žít Brno, dříve SZ), předseda Asociace nestátních organizací sdružující adiktologické a sociální služby pro osoby ohrožené závislostním chováním.

Národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) plánované zvýšení spotřební daně na tabák, alkohol a hazard chválili. Podle řečníků je ale situace u hazardu odlišná, protože se přesouvá do neregulovatelného on-line prostředí. Ze současných 23 na 30 procent se má zvýšit daň u her, které jsou podle nich nejméně rizikové, jako je sportka nebo losy, u kurzových sázek pak stoupne z 23 na 25 procent. Nejrizikovější jsou podle nich automaty a nijak neregulované on-line hraní a sázení.

"Odhadujeme, že je u nás kolem 80 000 až 100 000 patologických hráčů. Argument ministerstva financí o preventivním účinku navrhované daňové změny v případě nejméně rizikových loterií nedává žádnou logiku. Pokud opravdu chce stát snížit dopady, musí například z loterií či hazardní daně vygenerovat prostředky na prevenci a léčbu," dodal Vobořil. Přínos ze zvýšené daně bude podle jeho odhadů asi 500 milionů korun.

V riziku patologického hráčství jsou asi dvě procenta dospělých. Z těchto asi 165 000 lidí je 85 procent mužů. Mezi mladými do 16 let hrozí závislost na hazardu čtyřem procentům populace. "Patologických hráčů je dvojnásobek proti problémovým uživatelům nelegálních drog, ale nejsou pro ně žádné služby," uvedl.

Podle odhadů mělo závislosti na hazardu 20 procent současných vězňů. Patologičtí hráči mají také mnohem vyšší riziko sebevražd, často také trpí psychickými problémy, jako jsou deprese, častěji pijí alkohol, užívají nelegální drogy nebo kouří. Průměrně jeden prohraje 1,1 milionu korun, medián je 350 000 korun. Měsíčně jde průměrně o 45 000 korun. Průměrný dluh patologického hráče je 800 000 korun, téměř polovina měla někdy exekuci. Celkové náklady na hazardní hraní odhadla studie Národního ústavu duševního zdraví v roce 2012 na 16 miliard korun.