Na volby podali lidé čtyřicet pět stížností

Nejvyšší správní soud obdržel v zákonné lhůtě čtyřicet pět stížností zpochybňujících výsledky květnových voleb do Poslanecké sněmovny. Před čtyřmi lety jich bylo sedmdesát. Lhůta právě skončila, nyní má soud 20 dní na projednání. O všech stížnostech musí soud rozhodnout nejpozději do 1. července, řekl to mluvčí soudu František Emmert.

Případné dodatečně podané volební stížnosti soud odmítne pro opožděnost. Sedmičlenný zvláštní senát Nejvyššího správního soudu se scházel už v minulých dnech. "Dosud se seznamoval s obsahem jednotlivých návrhů a činil procesní úkony, například zasílal výzvy k odstranění vad či doplnění návrhů. O návrzích samotných bude rozhodovat až během následující dvacetidenní zákonné lhůty," uvedl Emmert. První zasedání senátu je na programu v pondělí.

O každé stížnosti může soud rozhodnout třemi způsoby. Pokud nesplňuje formální náležitosti, odmítne ji, což i letos zřejmě postihne nemalou část stížností. Další variantou je zamítnutí. Soud může stížnost zamítnout i v případě, že zjistí drobné nedostatky v proceduře voleb nebo při sčítání hlasů. Udělá to, pokud chyby nemohly ovlivnit výsledek hlasování.

Ke zrušení volby kandidáta nebo zneplatnění voleb by soud přistoupil jen v případě vážného porušení volebního zákona. Před čtyřmi lety soud nevyhověl žádné ze sedmdesáti stížností, ačkoliv v několika případech potvrdil chyby.

K TÉMATU: Volby budou v říjnu, tvrdí šéf Senátu po schůzce s Klausem
                    Policie o volbách řešila letáky s Hitlerem i krádež vlajky

Většinu stížností podaly fyzické osoby. Dvě stížnosti sepsali zástupci Suverenity - bloku Jany Bobošíkové. Suverenitě ke vstupu do sněmovny chybělo půldruhého procenta hlasů. Podněty se týkají klíče volebních preferencí, podle kterého si Česká televize zvala zástupce kandidujících stran, a údajného rozdílu mezi skutečným a zveřejněným počtem odevzdaných hlasů v jednom z téměř 15 tisíc volebních okrsků.

Stížnost podal i lídr strany Volte Pravý Blok Petr Cibulka, který si také stěžuje na to, že "masmediálně ostře diskriminační a nerovný charakter" voleb dělá z hlasování reality show předem určených vítězů a poražených. Cibulkova strana ve sněmovních volbách získala půl procenta hlasů.

Ve stížnostech od voličů se často neobjevují ani tak konkrétní výtky, jako spíše obecné výhrady. Voličům se například nelíbí způsob vedení kampaně. Jeden pisatel tvrdí, že volby zmanipulovaly sdělovací prostředky. Další zase zpochybňuje způsob přepočtu, kvůli kterému se do sněmovny nedostanou některé politické strany, i když třeba v některých krajích překročí pětiprocentní hranici. Pokud stížnost obsahuje konkrétní výtky, týkají se například doručování voličských průkazů a volebních lístků nebo možnosti volit v nemocnici či věznici.

Foto: Karel Šanda